Jasmín, maliny a tropické ovoce. Co se skrývá za tajemnou odrůdou Wush Wush?

Klára Jedličková · 2026-11-09

Káva, která zní jako zaklínadlo a chutná jako ovocný experiment? Existují kávy, které si objednáte, vypijete a za pět minut už nevíte, jak chutnaly. A pak jsou takové, u kterých začnete pochybovat, jestli vám barista omylem nepřipravil ovocný čaj. Wush Wush patří rozhodně do druhé skupiny. Vzácná etiopská odrůda, která si získává pozornost milovníků výběrové kávy, totiž dokáže nabídnout nečekanou kombinaci květin, tropického ovoce a sladkosti. A přestože její název připomíná spíš zvuk při čištění kávovaru, za těmito dvěma slovy se skrývá pozoruhodný příběh.

Dvakrát Wush, jednou Etiopie

Svět výběrové kávy má zvláštní talent proměňovat nenápadná geografická místa v pojmy, za které jsou lidé ochotni utrácet nemalé peníze. Gesha, Sidra, Pink Bourbon… A nyní také Wush Wush.

Její příběh začíná na jihozápadě Etiopie v oblasti Kaffa, poblíž městečka Wushwush, podle kterého získala své jméno. Tato část Afriky je považována za jednu z nejvýznamnějších oblastí přirozeného výskytu kávovníku arabského. Zdejší lesy představují mimořádně cenný genetický rezervoár, ze kterého pochází značná část rozmanitosti druhu Coffea arabica.

Zatímco dnes se ve světě pěstuje poměrně omezený počet komerčně významných odrůd, etiopské kávové populace ukrývají mnohem širší genetické bohatství. A právě Wush Wush je jedním z příkladů toho, co všechno může tato rozmanitost nabídnout.

Nejde přitom o moderní odrůdu vyšlechtěnou v laboratoři. Wush Wush je spojována s původními etiopskými populacemi kávovníku, označovanými jako landraces. Ty se v konkrétních oblastech dlouhodobě vyvíjely a přizpůsobovaly místním podmínkám.

Je ovšem fér připustit, že její genetická identita není zdaleka tak důkladně zdokumentovaná jako u některých komerčně rozšířených odrůd. Pod názvem Wush Wush se tak mohou vyskytovat rostliny s určitými odlišnostmi.

Možná právě proto je tak zajímavá. Zatímco u některých odrůd už přibližně víme, co od nich očekávat, Wush Wush si stále ponechává prostor pro překvapení. 

Z etiopských lesů na kolumbijské farmy

Ačkoliv je její domovinou Etiopie, velkou část své současné popularity získala Wush Wush až na druhé straně Atlantiku. Do Jižní Ameriky se podle dostupných zpráv dostala přibližně na začátku devadesátých let. Přesná cesta jednotlivých rostlin však není spolehlivě doložena. Některé příběhy hovoří o semenech dovezených přímo z Etiopie, jiné o rostlinách pocházejících z výzkumných školek nebo o postupném šíření mezi kolumbijskými farmáři. Ať už to bylo jakkoliv, kolumbijské prostředí jí očividně svědčí.

Vysoké nadmořské výšky, rozmanitá mikroklimata a producenti ochotní experimentovat vytvořili podmínky, ve kterých začala Wush Wush ukazovat svůj potenciál.

Postupně se objevovala na farmách v regionech Huila, Cauca a dalších oblastech. Jedním z důležitých momentů byl rok 2017, kdy se do mezinárodního prodeje dostala káva z farmy Finca El Zafiro, kterou vedou Oscar a Nancy Maca.

Na projektu spolupracovaly čtyři pražírny z Austrálie, Nového Zélandu a Velké Británie. Zajímavé bylo především to, že zákazníci mohli ochutnat stejnou odrůdu zpracovanou třemi různými metodami – promytou, suchou a honey.

Byla to vlastně malá senzorická laboratoř zabalená do několika sáčků kávy.

A současně důkaz, že jedna odrůda rozhodně nemusí znamenat jeden chuťový zážitek.

Je Wush Wush nová Gesha?

Kdykoliv se na trhu objeví vzácnější etiopská odrůda s výrazným květinovým aromatem, je téměř jisté, že ji někdo přirovná ke Geshe. Wush Wush není výjimkou.

Obě mají etiopské kořeny, obě dokážou nabídnout mimořádně komplexní senzorický profil a obě patří mezi kávy, které mohou dosahovat vysokých cen. 

Bylo by ale nespravedlivé označovat Wush Wush za další Geshu. Gesha si vybudovala pověst především díky svému elegantnímu charakteru, výrazným květinovým tónům, citrusové aciditě a často až čajovému tělu. 

Wush Wush dokáže být podobně aromatická, její chuťový projev však může působit výrazně ovocněji, sladčeji a někdy až překvapivě intenzivně. Zatímco Gesha bývá přirovnávána k jemnému jasmínovému čaji, některé šarže Wush Wush připomínají spíš ovocný koktejl, do kterého někdo přidal květiny a zapomněl se zeptat, jestli to už není příliš.

Samozřejmě jde o zjednodušení. Výslednou chuť totiž významně ovlivňuje prostředí pěstování, zralost kávových třešní, způsob zpracování i pražení. Přirovnání ke Geshe je proto zajímavé, ale rozhodně bychom neměli očekávat totožný zážitek. Wush Wush si zaslouží vlastní identitu.

Když káva chutná jako všechno, jen ne jako káva

Představte si, že vám někdo připraví filtr a oznámí, že v něm můžete hledat jasmín, maliny, bergamot, tropické ovoce nebo dokonce bonbonky. Možná se pousmějete. Možná začnete přemýšlet, jestli toho barista před směnou nevypil trochu moc. Jenže právě podobné chuťové deskriptory se u Wush Wush skutečně objevují.

Charakteristická je především výrazná aromatická komplexnost. V některých šaržích dominují květinové tóny připomínající jasmín, růže nebo bezový květ. Jiné nabízejí citrusovou svěžest, peckové ovoce, lesní plody nebo tropické ovoce.

V roce 2026 například pražírna H+S Coffee Roasters představila kolumbijskou Wush Wush od producentky Paoly Trujillo z farmy Patio Bonito. V jejím senzorickém profilu se objevoval medový meloun, červený rybíz, jahody a květinový dozvuk připomínající fialky.

Australská pražírna Paradox Coffee Roasters zase v srpnu 2026 uvedla promytou Wush Wush od bratrů Gasca z farmy Finca Zarza. Její chuť popisovala prostřednictvím malin, sladkostí, bezových květů a čaje Earl Grey.

Dvě kolumbijské kávy. Stejná odrůda. Přesto dvě odlišné chuťové interpretace. 

Odrůda je začátek, fermentace mění celý příběh

V posledních letech se ve výběrové kávě stále více diskutuje o vlivu zpracování na výslednou chuť. A Wush Wush je pro tuto debatu téměř ideálním příkladem.

Při promytém zpracování můžeme často očekávat čistší, jemnější a transparentnější chuťový profil. Do popředí vystupují květinové tóny, citrusová acidita a jemnější tělo nápoje.

Suché zpracování naopak může podpořit vnímání výrazné ovocnosti, plnějšího těla a sladkosti.

Honey metoda se podle konkrétního postupu může pohybovat někde mezi těmito dvěma světy.

Zajímavou kapitolu pak představují řízené fermentace. Anaerobní fermentace nebo karbonická macerace nabízejí producentům další možnosti, jak ovlivňovat metabolickou aktivitu mikroorganismů a následně chemické složení kávových zrn. Během fermentace totiž vznikají různé organické kyseliny a těkavé látky, případně jejich prekurzory, které mohou ovlivnit charakter výsledného nápoje. Výsledkem může být intenzivnější ovocnost, výraznější aroma nebo neobvyklé chuťové kombinace. Má to však jeden háček.

Pokud se fermentace stane příliš dominantní, může překrýt vlastnosti, které bychom jinak připisovali samotné odrůdě. A pak vyvstává zajímavá otázka… Ochutnáváme ještě Wush Wush, nebo především práci mikroorganismů? Odpověď není jednoduchá. 

Genetika rostliny určuje výchozí chemický potenciál, zatímco zpracování, pražení a příprava rozhodují o tom, jak se tento potenciál projeví.

Právě proto mohou být promyté varianty Wush Wush pro senzoricky zvídavé konzumenty obzvlášť zajímavé. Umožňují totiž pozorovat charakter odrůdy bez tak výrazného vlivu intenzivní fermentace. To ovšem neznamená, že jsou automaticky kvalitnější. Jen vyprávějí trochu jiný příběh.

Proč stojí tolik peněz?

Pěstování vzácných odrůd s sebou přináší poměrně nepříjemnou ekonomickou realitu.

To, co chutná mimořádně dobře, totiž nemusí být zrovna ideální pro farmářovu peněženku.

Wush Wush je podle zkušeností producentů spojována s nižšími výnosy než některé běžně pěstované odrůdy, například Caturra nebo Bourbon.

Kromě toho nemusí poskytovat stejnou úroveň odolnosti vůči chorobám jako moderní odrůdy vyšlechtěné právě za účelem vyšší odolnosti. Pro farmáře to znamená určité riziko.

Pěstovat rostlinu, která přinese méně kávových třešní a vyžaduje pečlivou péči, dává ekonomický smysl především tehdy, pokud za výslednou kávu získá odpovídající cenu.

K tomu se přidávají náklady na selektivní sklizeň, zpracování, třídění a kontrolu kvality. A samozřejmě také poptávka.

Výběrová káva má totiž své vlastní módní trendy. Jakmile se kolem určité odrůdy vytvoří pověst něčeho výjimečného, její jméno začne samo o sobě přitahovat pozornost.

Vzácnost se stává součástí příběhu, který zákazník kupuje. Je ale důležité rozlišovat mezi skutečnou kvalitou a marketingem. Drahá káva není automaticky výborná. A vzácná odrůda není zárukou výjimečného šálku. Ani Wush Wush nezachrání špatnou sklizeň, nezvládnuté zpracování nebo nevhodné pražení. Naopak velmi dobře vypěstovaná a zpracovaná běžnější odrůda může nabídnout výrazně lepší zážitek.

A možná je právě tohle jedna z nejdůležitějších věcí, které bychom si měli při ochutnávání drahých káv připomínat. 

Malá odrůda, velký význam

Na Wush Wush je zajímavé ještě něco jiného než její chuť nebo cena. Připomíná nám totiž, jak málo toho o genetické rozmanitosti kávy stále víme. Velká část světové produkce arabiky historicky vychází z poměrně úzké genetické základny. Z pohledu zemědělství je to problém, protože omezená genetická variabilita může snižovat možnosti přizpůsobování novým podmínkám. A ty se mění. Rostoucí teploty, nepravidelné srážky, tlak chorob a další environmentální faktory nutí výzkumníky i producenty hledat cesty, jak zachovat produkci kvalitní kávy také v budoucnosti.

Právě původní etiopské populace představují mimořádně cenný zdroj genetické variability.

Neznamená to, že Wush Wush sama o sobě zachrání světovou produkci kávy. O její odolnosti a agronomických vlastnostech nemáme dostatek srovnatelných vědeckých dat, abychom něco podobného mohli tvrdit.

Ukazuje však, proč má smysl chránit a zkoumat méně známé odrůdy a místní populace.

Některé mohou být zajímavé svou chutí, jiné odolností nebo schopností přizpůsobovat se určitým pěstitelským podmínkám. A některé možná skrývají vlastnosti, o kterých zatím vůbec nevíme.

Biodiverzita tak není pouze hezké slovo do prezentace o udržitelnosti. Je to jedna z možností, jak zachovat kávu také pro další generace.

Jak si Wush Wush nejlépe vychutnat?

Pokud se vám někdy dostane do rukou sáček Wush Wush, byla by trochu škoda připravit ji bez větší pozornosti. Ne proto, že by vyžadovala nějaký posvátný rituál, ale protože právě její aromatická komplexnost může být tím nejzajímavějším. Pro první seznámení bych volila filtrovanou přípravu, například V60. Umožňuje dobře pozorovat jemnější aromatické tóny, aciditu i proměny chutí během chladnutí.

Právě teplota může být překvapivě důležitá stejně jako u všech zrnek. Při vyšších teplotách se některé aromatické látky intenzivněji uvolňují, ale současně může být obtížnější rozlišovat jemné chuťové nuance. Jak nápoj chladne, mění se nejen uvolňování těkavých látek, ale také naše vnímání jednotlivých senzorických podnětů.

Káva, která bezprostředně po přípravě působila především květinově, tak může při nižší teplotě odhalit další ovocné nebo sladké tóny.

Vyplatí se proto nepospíchat. A pokud chcete experimentovat, zkuste ochutnat dvě Wush Wush s odlišným způsobem zpracování. Možná vás překvapí, jak rozdílně může chutnat káva pocházející ze stejné odrůdové skupiny. Největším zážitkem totiž nemusí být samotná chuť.

Někdy je to právě možnost pochopit, proč chutná tak, jak chutná.

Budoucí legenda, nebo jen další kávová celebrita?

Výběrová káva má v posledních letech zvláštní schopnost objevovat nové hvězdy.

Jednu chvíli všichni mluví o Geshe, pak přijde Pink Bourbon, Sidra, Eugenioides nebo další rarita, jejíž název si běžný zákazník sotva zapamatuje. Wush Wush do tohoto světa dokonale zapadá. Má neobvyklé jméno, zajímavý původ, omezenou dostupnost a schopnost nabídnout chuťový zážitek, který se může výrazně odlišovat od běžné představy o kávě.

Zároveň se ale její příběh teprve píše. Stále existuje řada otázek týkajících se její genetiky, agronomických vlastností i toho, jak se jednotlivé senzorické charakteristiky projevují v různých pěstitelských podmínkách. A právě tato neprobádanost může být mnohem zajímavější než všechny marketingové superlativy.

Možná se z Wush Wush jednou stane další slavná odrůda, kterou budou znát zákazníci výběrových kaváren po celém světě. Možná zůstane spíše vzácnou specialitou pro ty, kteří rádi hledají neobvyklé chutě.

V obou případech nám připomíná jednu důležitou věc. Káva není hotový produkt s předem určenou chutí. Je výsledkem genetiky, prostředí, práce farmářů, zpracovatelů, pražičů i baristů. A přestože se o ní dozvídáme stále více, dokáže nás znovu a znovu překvapovat.

Takže až vám někdo nabídne Wush Wush, zkuste ji. Třeba objevíte jasmín, maliny, broskve nebo tropické ovoce. Třeba vám bude připomínat spíš čaj než kávu. A třeba si po prvním doušku jen pomyslíte, že tenhle nápoj rozhodně nechutná tak zvláštně, jak se jmenuje.