Uhlíková stopa šálku: Zrna cestující napříč kontinenty
Veronika Adamová · 2026-08-03
Cesta kávového zrna od farmářů z Afriky či Jižní Ameriky je nesmírně dlouhá a čítá tisíce kilometrů. Jak je to tedy s kávovou udržitelností, nebavíme-li se o sociální stránce a živobytí farmářů, ale o samotném kávovníku? Může u nás být udržitelný, i když tu neplodí? A jakou má tedy jeden šálek kávy uhlíkovou stopu?
Ať už pro svou ranní kávu jdete pěšky nebo jedete přes celé město, cesta kávových zrn, pro která jste si přišli, byla mnohonásobně delší.
Než se dostane z plantáže v Africe či Jižní Americe přes pražírnu až do české kavárny, urazí tisíce kilometrů napříč kontinenty. Dokonce i káva z lokálních pražíren k nám do Česka měla dlouhou cestu.
Od okamžiku zasazení kávového zrna až po jeho konzumaci nese cesta zrna významnou uhlíkovou stopu. Vzhledem k sílícím rizikům – a také již viditelným dopadům – klimatické změny je produkce kávy na životní prostředí kritičtější než kdy předtím. Rostoucí teploty a nepravidelné srážky v kombinaci s chorobami rostlin ohrožují úrodu, živobytí pěstitelů a budoucnost kávové produkce. Do roku 2050 se podle odhadů studií zmenší plocha, vhodná pro pěstování kávy, o 48 % až 97 %.
Stopa kávy
Uhlíková stopa kávy se tvoří od zasazení zrna a je ovlivněna přepravou, pražením, balením a také způsobem přípravy. Káva bez mléka o objemu 335 ml vyprodukuje zhruba 0,258 kilogramů CO₂e (ekvivalentu oxidu uhličitého[1]) a latte více než třikrát tolik, 0,844 kg CO₂e. Je tomu tak kvůli uhlíkové náročnosti produkce mléčných výrobků. Jeden šálek černé kávy denně znamená za rok přibližně 94 kg CO₂e, což odpovídá množství oxidu uhličitého vzniklého při spálení 42 litrů benzínu. Pro srovnání, jeden hodinový let v ekonomické třídě při 90% obsazenosti letadla generuje spalováním paliva 141 kg oxidu uhličitého na jednoho pasažéra... Roční konzumace kávy bez mléka tedy emisně vyjde na zhruba 40 minut v letadle. Takže to s tou kávou asi nebude tak horké, že?
Stopa mléka
Už jsme však narazili na další ovlivňující faktor kávových emisí – mléko. Konzumace kávy s mlékem celosvětově vede nad černou kávou. Podle průzkumu Drive Research Coffee Report pije 65 % respondentů z celého světa mléčné verze kávy, 24 % lidí pije striktně černou kávu a 11 % ji pije sice bez mléka, ale s cukrem či dochucujícími sirupy.
V Česku se do podobného průzkumu pustil Ipsos. Alespoň někdy si podle jejich průzkumu přidává mléko do kávy 85 % české kávové populace, většinou jsou to ženy a obecně mladší lidé.
Finští vědci přišli na mezeru v počítání uhlíkové stopy mléka. V nedávné studii do výpočtu zahrnuli i změny v zásobě organického uhlíku v půdě a čísla se dramaticky změnila. V souvislosti s chovem dobytka se počítá primárně s metanem, který krávy produkují trávením. Půda byla často považována za uhlíkově neutrální nebo pasivní úložiště. Budeme-li počítat i s dynamikou půdního organického uhlíku, klimatická rovnice se nám významně zkomplikuje. Reálná emise z produkce mléka je po nových výpočtech o 41 % vyšší. Travní porosty, na kterých krávy (bohužel pouze ty, které netrpí v nehumánních velkochovech) tráví většinu svého života, jsou skvělými lapači uhlíku, a to díky svým rozsáhlým kořenovým systémům. Finská studie však upozorňuje na to, že schopnost vázat uhlík není garantována trvale.
Fotosyntéza slábne
Ovlivňujícím faktorem je samozřejmě klimatická změna. Opakované cykly mrazu a tání v zimě škodí vegetaci – travní porost je oslabený, fotosyntéza v něm přestává probíhat v plné síle a uložený uhlík se z něj začíná uvolňovat. Na zvýšené emise má však vliv i změna využití půdy. Převodu trvalého travního porostu na ornou půdu pro pěstování obilovin vede k masivní degradaci organické hmoty a až 5× vyššímu úniku uhlíku. Reálný stav emisí nejlépe ukazuje detailní terénní měření, dřívější metody v některých mikroregionálních podmínkách selhávají, protože nedokážou zachytit reakce půdy na extrémy počasí.
Rostlinné alternativy
Mléko konzumované s kávou je ovšem jen malá část celkové lidské spotřeby mléka. Lidé si za tisíce let vytvořili toleranci k pití cizího mateřského mléka a ať je tato skutečnost sebe znepokojující, pijí ho ve velkém. [AV1] V typické stravě obyvatel Evropské Unie tvoří mléko něco málo přes čtvrtinu uhlíkové stopy, v některých případech i třetinu.
V Evropě je čím dál tím běžnější konzumace různých alternativních mlék, která jsou při tvoření emisí jasně šetrnější.
Kravské mléko způsobuje zhruba 3× více emisí skleníkových plynů než rostlinné alternativy.
Na litr mléka (příprava necelých sedmi cappuccin) vypadají emise skleníkových plynů takto:
Kravské mléko: 3,15 kg
Rýžové mléko: 1,18 kg
Sójové mléko: 0,98 kg
Ovesné mléko: 0,9 kg
Mandlové mléko: 0,7 kg
K těmto výsledkům se vědci dostali započítáním faktorů, jako jsou změny ve využití půdy, výroba a pěstování na farmě, zpracování, přeprava surovin a hotových produktů a balení (balící materiály). Rostlinná mléka vycházejí výrazně lépe. Kravské mléko spotřebuje asi 10× více půdy a samotný chov krav a pěstování krmiva pro ně vyžaduje nesrovnatelně více prostoru a zdrojů.
Příprava kávy
Jakou uhlíkovou stopu bude mít konkrétní šálek kávy ovlivní i způsob, kterým byla káva připravena. Italská asociace chemického inženýrství AIDIC srovnala emisní rozdíl mezi přípravou kávy různými způsoby. Moka konvička při výrobě 40 ml kávy vyprodukovala 8 g CO₂e, kapslový kávovar 10 g CO₂e a kávovar na pody[2] 18,5 g CO₂e.
Loď, nebo letadlo?
Brutální uhlíková stopa letadel je nám asi všem známá. Podle studie vědců z londýnské univerzity (UCL) generuje letecká nákladní doprava na kilometr a 1 kg přepravované kávy asi 100× více oxidu uhličitého než nákladní zámořská loď. Kilogram kávy, pěstovaný běžným způsobem a přepravený letadlem, generuje celkem 15,3 kila oxidu uhličitého, zatímco stejné množství udržitelně pěstované kávy, přepravené lodí, vygeneruje pouze 3,5 kg oxidu uhličitého.
Správná volba pěstitelských postupů a přepravy může uhlíkovou stopu kávy snížit až o 77 %.
Drtivá většina kávy se přepravuje na lodích, přičemž mezinárodní přeprava tvoří jen 6–11 % z celkové uhlíkové stopy daného šálku kávy.
Slovo na závěr
Až si příště v kavárně objednáte kávu, možná si vzpomenete, že její cesta začala tisíce kilometrů daleko. Dobrou zprávou ale je, že uhlíkovou stopu šálku můžeme značně ovlivnit – výběrem způsobu dopravy, pěstování i mléka. Udržitelnost totiž není o tom přestat pít kávu, ale pít ji o něco vědoměji. Zajímejme se tedy o to, co konzumujeme a jaký dopad mají naše stravovací návyky na blahobyt planety Země.
[1] Jednotka, která měří vliv různých skleníkových plynů na oteplování planety, převádí je na společný základ a vyjadřuje jejich hodnotu jedním číslem.
[2] Typ kávovaru na porcovanou mletou kávu slisovanou uvnitř papírového filtru.
[AV1]možná vyhodit, co myslíš?