„Lesní káva“ KaadKaapi: Indický projekt, který zachraňuje přírodu i zvěř

Tadeáš Kacer · 2026-10-24

Indická káva už dávno není jen o komoditní Robustě. Projekt KaadKaapi ukazuje, jak lze propojit špičkové zpracování zeleného zrna, precizní půdní analýzy a export do celého světa s respektem k divoké přírodě. Zeptali jsme se přímo Dineshe, který za projektem stojí.

Dobře Dineshe poslouchejte, co vám chce říct.

Ahoj, Dineshi. Kdybych nepracoval pro Chicas, vůbec bych tě neznal – a stejně tak tě neznají možná ani naši čtenáři. Mohl by ses prosím stručně představit?

Jmenuji se Dinesh a vyrostl jsem v Indii v regionu, kde se pěstuje káva. Ten se dělí do tří okresů a pochází z něj zhruba 70–80 % veškeré indické kávy. Zároveň je to oblast mimořádně bohatá na divokou přírodu a biodiverzitu. To, že jsem vyrůstal na kávové plantáži obklopen všemi těmi divokými zvířaty, ve mně probudilo zájem o přírodu.

Většinu vzdělání jsem získal v rodném městečku Chikmagalur a kvalifikoval se jako certifikovaný účetní. Pak jsem odešel do Bengalúru, pracoval pro několik nadnárodních společností a měl jsem to štěstí a příležitost cestovat po celém světě. Díky tomu všemu jsem si uvědomil, že místo, odkud pocházím, je ve skutečnosti ten ráj. To mě přimělo vrátit se do Chikmagaluru a zkusit dělat něco spojeného s kávou a divokou přírodou. V roce 2018 jsme tedy založili KaadKaapi. O dva roky později jsme pak začali naši kávu poprvé vyvážet.

KaadKaapi je kolektivní družstvo v Indii. Mohl bys nám nejprve říct, kde přesně se nachází?

Když se podíváte na Indii, jsme v její jižní části, což je poloostrov. Ze západu ho obklopuje Arabské moře, na jihu Indický oceán a na východě Bengálský záliv. Podél západního pobřeží Indie se táhne pohoří zvané Západní Ghát, které je asi 1600 km dlouhé a vede přímo podél celého poloostrovního pobřeží.

A je to shodou okolností jedno z 8 nejvýznamnějších ohnisek (hotspotů) biodiverzity na světě. Jedním z hlavních kritérií pro označení za takové ohnisko je přítomnost endemických druhů. Z pohledu biodiverzity máme jednu z nejvyšších měr endemitismu na světě. Zdejší ekosystém, zvaný Shola, se vyskytuje pouze v Západním Ghátu a pak ještě trochu na Srí Lance – nikde jinde. Je to velmi unikátní.

Jak to tam funguje? A co zemědělství?

Západní Ghát je pramenem mnoha klíčových říčních systémů jižní Indie, které jsou zásadní pro zemědělství i obživu lidí. Podle jednoho z odhadů řeky pramenící v Západním Ghátu živí přibližně 240 milionů lidí v jižní části Indie.

KaadKaapi

Je to důležité i proto, že Indie je jedním z největších světových producentů zemědělských plodin. Je tu pár zásadních věcí: na zemědělství je závislá obrovská populace a Západní Ghát, který usměrňuje monzuny, tuto populaci drží nad vodou. Pokud by se něco pokazilo – předpokládejme, že by byl Západní Ghát zničen a přestalo  pršet nebo by se přihodily podobné katastrofy –, koukáte se na obrovskou část světové populace, která najednou nemá prostředky k obživě.

A když se podíváte po světě, jedním z hlavních problémů, se kterými se všichni potýkají, jsou uprchlíci. Z velké části je to kvůli výkyvům počasí a tomu, že půda už danou populaci neuživí. Jde spíše o ekonomické uprchlíky, kteří se stěhují za lepšími příležitostmi. A my jako globální občané musíme věnovat pozornost všemu, co živí populace po celém světě. Pokud uděláme něco, co to zničí, pak se ten problém objeví před našimi dveřmi.

Další věc – obrovské množství toho, co vyprodukujeme, se prodává v západních zemích. Představte si, že by se tato produkce zastavila – okamžitě by se to projevilo na peněženkách lidí na Západě.

A za třetí – jakékoli změny v meteorologickém systému v Indii a v oceánských proudech budou mít dopad na počasí v evropských zemích nebo v USA.

Vliv El Niña vidíme a cítíme docela zřetelně. Dřív nemyslitelné teploty během evropských let – vždyť je tam chvílemi větší horko než na mnoha místech v Indii.

Takže Západní Ghát musí být velmi přísně chráněnou oblastí, že?

Řekl bych, že více než 70 % tohoto pohoří bylo už odlesněno. Lidé ho využívají k zemědělství a kvůli tomu se velká část lesa ztratila. Jen malá část Západního Ghátu si stále zachovává původní, nedotčený ekosystém. A my máme to štěstí, že se nacházíme právě tam – v jižní části státu Karnataka.

Většina této divoké přírody se nachází v chráněných územích, jako jsou národní parky, přírodní rezervace atd. Tato chráněná území jsou rozeseta po širším území jižní Karnataky a tato izolovaná místa jsou navzájem propojena soukromými pozemky, které nejsou vždy dobře přístupné. Pro celkovou prosperitu divoké zvěře je kriticky důležité, aby zvířata mohla přecházet z jednoho chráněného území do druhého. Jednou z klíčových věcí pro její přežití je totiž genetická rozmanitost – jinak by se začaly objevovat genetické problémy a pomalu by vymírala.

KaadKaapi

Je tedy zásadní, aby byla zvířata propojena s větší populací. A když se chtějí přesunout z jedné rezervace do druhé, nevyhnutelně musejí projít přes tyto soukromé pozemky.

A právě tam se ochrana těchto soukromých pozemků a jejich zpřístupnění pro zvířata stává klíčovou, pokud nám jde o širší prosperitu divoké přírody v těchto oblastech. Tyto soukromé pozemky by měly mít strukturu jakéhosi lesa, aby se v nich zvířata při pohybu cítila bezpečně.

V naší oblasti lze pěstovat mnoho různých plodin. Všechny ostatní plodiny, kromě kávy, vyžadují monokulturu. Pěstování kávy ale vyžaduje přítomnost stínících stromů. To znamená, že pěstování kávy umožňuje zachovat stromové patro (tzv. canopy). Tradičně máte na zemi kávové keře a druhou a třetí úroveň stínu tvoří rozmanité původní stromy, které pak podporují místní biodiverzitu a divokou přírodu. Díky tomu to působí dojmem přirozeného lesa. Existují studie, které ukazují, že kávové plantáže jsou pro přírodu hned tou nejlepší alternativou k přirozeným lesům ve srovnání s jakoukoli jinou plodinou.

Většina káv pěstovaných ve stínu ve zbytku světa využívá asi jen 5 různých druhů stínících stromů, které slouží převážně jako větrolamy a k vázání dusíku. Porovnejte to s Indií – my máme stromové patro, které pokrývá asi 80 % plochy. A na jeden hektar máme asi 25 až 30 různých druhů stromů. Pokud byste se podívali na indickou kávovou farmu, vypadala by jako přirozený les. Až když se podíváte na zem, uvědomíte si, že je to kávová farma.

Zvířata tak mohou tyto kávové plantáže využívat jako biokoridory a dočasná útočiště při přesunu z jednoho místa na druhé. Až takhle důležitá kávová plantáž je.

Takže KaadKaapi je vlastně divoký les, jehož vedlejším produktem je káva, že?

Ano, ideálním scénářem by bylo mít farmy, kde se zvířata mohou volně pohybovat a kde je farmář rád, že žije v symbióze s divokou přírodou. Ale to je cesta. Ne každý farmář takhle začne. A právě tam přicházíme na řadu my.

Naše nabídka pro farmáře zní: chceme, aby poskytli svůj pozemek divoké přírodě. A my pak budeme s farmářem spolupracovat a pomůžeme mu pěstovat kávu způsobem, který je šetrný k přírodě a udržitelný. Ale je celá řada věcí, kterým musíte věnovat pozornost.

Když totiž zvířata přijdou na kávovou farmu, dojde k určitým škodám na kávě, infrastruktuře i ostatních plodinách. Pokud přijde slon, ten rád kácí stromy. A pokud kávový farmář pěstuje banány, slon je rád žere. A když vám na farmu přijde tygr, lidi se budou bát. Takže na farmu pár dní nikdo nepůjde pracovat. Sečteno a podtrženo: když na farmu přijde zvěř, má to své dopady.

Pokud tedy farmář pustí na pozemek zvířata, odnese to jeho farma – co na oplátku získá tím, že pracuje podle principů KaadKaapi?

Právě tady vstupujeme do hry my. Když se to dělá správně, indická káva se může dostat na světovou úroveň. Aby se to povedlo, musíte věnovat pozornost celému procesu – rozboru půdy, výživě rostlin, zpracování, skladování zelené kávy a mnoha dalším věcem.

Dnes už víme, co je potřeba udělat. Spolupracujeme s odborníky po celém světě, jako je Chicas Industry. Dostáváme skvělou zpětnou vazbu o tom, co kávový svět vlastně chce. To zapracováváme do našich postupů a následně pomáháme farmářům pěstovat kávu skvělé kvality. Abyste však mohli produkovat kávu špičkové kvality, musíte nejprve porozumět půdě. Navázali jsme proto partnerství s laboratořemi na testování půdy a půdními geology, abychom půdu odebrali, analyzovali a data předali farmářům.

Mohl bys mi uvést jeden příklad takových dat?

Například v minulosti začala spousta indických farmářů pěstovat grevileu mohutnou (Silver Oak). Ta se stala velkým problémem pro místní biodiverzitu, protože je to nepůvodní, exotický strom. A nedávno jsme navíc zjistili, že tento strom narušuje přirozenou rovnováhu živin a pH v půdě. Vytahuje z půdy hodně hliníku a jeho listy ho naopak ukládají. Když listy opadají, zvyšují podíl hliníku v horní vrstvě půdy. To má negativní dopad na pH, na místní mikrobiální ekosystém v půdě a také na kvalitu kávy. KaadKaapi se snaží vzít veškeré tyto výzkumy a aplikovat je v praxi pro ochranu přírody. Naším cílem je zachovat tuto krásnou krajinu a zpřístupnit ji celou divoké zvěři.

Dalším klíčovým prvkem je, že farmář potřebuje provozní kapitál. Je hezké říct: „Vaší půdě chybí tato živina a tohle je produkt, který musíte použít.“ Ale kde na to vzít peníze? Farmářům tedy poskytujeme bezúročné financování. A jakmile je toto vyřešeno, předáme jim přesné znalosti a informace o tom, jak produkt používat, jaké jsou protokoly a podobně. Když je po tom všem káva připravena ke sklizni, pracujeme s experty. Ti k nám během sklizně přijíždějí z celého světa a pomáhají nám dolaďovat různé metody zpracování. To vše děláme proto, abychom snížili jakékoliv riziko na straně farmáře.

Máme také schopnost kávu sami exportovat. Když s námi farmář začne spolupracovat, nedáváme mu jen poradenství. Uděláme pro něj vše od A do Z – od vypěstování přes prodej až po doručení do světa. A vyřizujeme i platební stránku věci, aby se peníze dostaly zpět na účet farmáře. Úkolem farmáře je tak pouze soustředit se na pěstování kávy způsobem šetrným k přírodě. On poskytne půdu zvířatům a my za to obstaráme všechno ostatní.

KaadKaapi

Takže to působí, že vaší prioritou číslo jedna je příroda a divoká zvěř a až potom káva.

Káva je jen prostředek. A káva je k tomu skvělým prostředkem, protože její pěstování v Indii vyžaduje prostředí velmi blízké přirozenému lesu. Neexistuje lepší způsob než káva, jak toho dosáhnout.

A navíc teď sedíme v České republice, tak přidám ještě jednu zajímavost: mnozí z vás mají rádi ptačí zpěv, jaro, čerstvé květiny, cvrlikání kolem a to všechno. Je dobré si uvědomit, že když tady v Česku sněžilo, byl to právě Západní Ghát, kam velká část ptáků odlétá strávit zimu. A když začíná jaro, vracejí se zpět do České republiky.

Pokud tedy chceme mít v Evropě ptačí život, není to jen o ochraně Evropy, ale o ochraně celého světa. Co se stane na jednom místě, má dopad na jiné. Je pro nás kriticky důležité si to uvědomit v mnoha ohledech.

V posledních několika letech vidíme, že když zničíte nebo znečistíte jednu část světa, ten odpad nezůstane na místě. Objeví se u vašich dveří. A nemyslím tím odpad jen doslova – myslím tím, že pokud v nějaké části světa vznikne problém, netrvá dlouho a zaklepe vám na dveře.

Jak tuto ochranu přírody financujete?

Když se podíváte na ochranu divoké přírody a krajiny, běžným modelem ve světě byla charita a filantropie. To ale přináší své vlastní problémy a úskalí. Klíčovou věcí totiž je, že to má dopad na mocenské struktury, sociální dynamiku a podobně. A nemusí to dopadnout vždy dobře pro obě zúčastněné strany.

Vědomě jsme se proto rozhodli jít cestou, kde chceme využít sílu volného trhu k samotné ochraně přírody. Hledáme farmáře, kteří milují svou půdu a udělali by cokoli pro její zachování. A tím, že vyprodukujeme kávu skvělé kvality, žádáme od trhu jediné – aby za ni zaplatil spravedlivou cenu.

Nežádáme nikoho, aby nám platil více jen proto, že děláme dobrou věc. Jediné, co žádáme, je, aby lidé platili cenu férovou.

Když se na to podíváte: tato káva je vypěstována udržitelným způsobem a ta druhá ne, že? Zákazník může být tou silou, která řekne: „Koupím si kávu vypěstovanou způsobem šetrným k přírodě.“ A to může mít dopad na ostatní části světa, kde se káva pěstuje. Možná je v zájmu nás všech (celého světa) pěstovat kávu právě takhle.

KaadKaapi

Pojďme k odrůdám – jaké odrůdy v KaadKaapi pěstujete?

Téměř všechny odrůdy, které pěstujeme, byly vyšlechtěny přímo v Indii. Máme tu instituci zvanou Central Coffee Research Institute. Je to sto let stará výzkumná organizace zaměřená na kávu. Přišli s mnoha odrůdami specifickými pro Indii, protože tu máme specifické nemoci a škůdce, kteří jsou pro Indii unikátní – například škůdce zvaného white stem borer (tesařík kávovníkový).

Mezi ty populárnější patří odrůdy Selection 9, Selection 6, S795, Selection 5B a z těch novějších Chandragiri.

A pak máme i Robustu. Tam jsou oblíbené 3 odrůdy. Nejstarší se jmenuje Peridenia, pak CxR (což je kříženec mezi Congensis a Robusta) a další odrůda se jmenuje S274.

Pěstujete například i odrůdu Geisha?

Ne, tu nepěstujeme. Geishu nepěstujeme, i když na některých farmách jsme právě začali s experimentem – máme tak 20–30 rostlin, to je vše. Geisha není v Indii moc rozšířená.

Vraťme se na závěr ještě do divočiny – jaká divoká zvířata u vás můžeme vidět?

Běžně jsou to sloni nebo indický bizon. Je to shodou okolností největší divoký tur na světě. Velký samec může vážit i přes tunu. Jsou obrovští.

Pak tu máme jelena sambara, což je velký jelen, muntžaky (barking deer) a dále také kančily (mouse deer). Na farmách máme tygry, levharty, kočky dravé, kočky rezavé a kočky bažinné indické.

Máme tu dhole – divoké psy, to je další šelma. Máme několik druhů promok, cibetky. Máme tu indické létající veverky, létající hady, létající ještěrky. Máme tu obrovské veverky, které mohou měřit přes 90 cm. Přes 200 různých druhů ptáků, kolem šedesáti druhů motýlů, spoustu obojživelníků, dvacet druhů žab... Je toho vážně hodně.

Wow, to je super zajímavé. Dobře, Dineshi, moc díky, že jsi tu dnes byl a že jsi s námi sdílel trochu Indie a KaadKaapi.

Není zač, díky.
Můžu také doporučit krátký dokument o KaadKaapi, který vytvořilo Osito. Zároveň zde se pod štítkem INDIE můžete podívat na farmáře pod projektem KaadKaapi.
A to by bylo pro dnešek vše, Dinesh i já jsme unavení.