Psát pro určitou skupinu lidí je komfortnější, protože víme, že naši čtenáři kávovou tématiku vyhledávají. Káva nezaujme všechny, ale myslím si, že náš tým má skvěle rozdělené tematické okruhy, a proto jsme schopni pokrýt zájmy poměrně rozmanité skupiny čtenářů – nejen v kávové oblasti.
Procházka mezi redaktory
Pojďme si představit náš devítičlenný tým redaktorů. Každého jsem se zeptala na jednu otázku, která mě zajímala, a věřím, že odpovědi na ně budou zajímat i vás.
Tadeáš Kacer
Tadeáš je z nás všech asi ten největší odborník na výběrovku. Poradí vám, jaký mlýnek si domů koupit a mezi psaním vyhrává nejenom brewing soutěže po celém Česku – případně zpracovává rozhovory s těmi, co vyhrají namísto něj. S velkou pravděpodobností na něj narazíte v brněnském Kafe Friedrichu, a to budď za barem, nebo jen tak vysedávat s notebookem či knihou a hrnkem batch brew.
Máš rozmanité zkušenosti s pozicí head baristy. Byl jsi jím v Berlíně a teď tuto roli zastáváš ve Friedrichu. Jak bys tyto dvě práce porovnal?
T: V Berlíně jsem dělal head baristu jen v jedné kavárně ze tří, ve kterých jsem pracoval, a to i relativně krátce. Bylo to v malinké kavárně Kajumi, jejíž majitel také praží vlastní kávu pod značkou Farben kaffee a náplní mé práce tedy nebylo jen vytváření receptů, školení baristů a quality control v kavárně; ale také jako součást pražírny jsem mohl pomáhat při výběru zrn. Konceptem Farben kaffee, jak naznačuje název, jsou barvy, a tedy při výběru nových zrn bylo potřeba nalézt ty, které chutnají červeně, žlutě nebo fialově (správný výběr dokázal být opravdu oříšek). Dále během mého pobytu v Kajumi otevíral majitel další pobočku a já jsem měl to privilegium zapojovat se více do výběru zařízení, tvoření baru a celkově jsem mohl do toho všeho více kecat. Friedrich mi zase dává více volnosti soustředit se čistě na kávu, popřípadě ostatní drinky – dokáži se více jako kávový nadšenec realizovat skrze výběr kávy nebo například naše páteční filtrování exkluzivnějších káv. Stejně tak mi přijde, že mám větší možnost tvořit kolem Friedricha komunitu, kterou káva zajímá a společně se můžeme zlepšovat a probírat nové trendy.
Lucie Bulová
Lucka miluje kreativní copywriting a psaní všeho druhu. Kávu umí využít úplně všude, ráda s ní třeba maluje. Ve svých článcích vám ukáže, k čemu jinému kromě pití je káva dobrá. Věděli jste, že ji využijete třeba v kosmetice, v domácnosti nebo na zahradě?
Jaký je tvůj profesionální vztah ke kávě? Pracovala jsi někdy s kávou? Napadlo tě někdy, že budeš redaktorkou v kávové redakci?
L: Káva je součástí mého každého dne, ale v kavárně jsem nikdy nepracovala. Raději si zalezu s dvěma hrnky kávy k papíru – jeden pro mě a druhý pro štětec. Baví mě vymýšlet nové kreativní výtvory, jejichž součástí je káva nebo kávová zrna, a recyklovat kávovou sedlinu na všechny možné způsoby. Být součástí redakce je pro mě velká pocta a jsem vděčná za kolegiální prostředí, kde se člověk cítí nejen v týmu, ale jako mezi přáteli!
Markéta Sladkovská
Markéta se vyzná ve zpracování kávy a zajímá ji téma originu, tedy zemí, kde se káva pěstuje. Připravuje pro vás i kávové vědomostní kvízy a ve svých článcích doporučuje zajímavá místa s dobrou výběrovkou napříč Českem. Moc ráda čte, a je tedy velká pravděpodobnost, že ji najdete v brněnském Martinusu, knihokavárně, kterou využívá jako office na psaní článků.
V předchozím médiu jsi byla na pozici jednatelky redakce, teď jsi „pouze” redaktorka. Zůstaly některé z tvých bývalých pracovních povinností, kromě psaní článků?
M: Z bývalých povinností mi toho moc nezbylo, ale já jsem za to vlastně ráda. Kromě psaní se snažím přemýšlet nad možnými spolupracemi a velmi okrajově také nad marketingem. Jako redaktorka jsem spokojenější, už nemusím řešit papírování ani financování redakce, naopak můžu i víc psát, což byl v předešlém médiu velký problém.
Kateřina Bilíková
Katka zná spoustu zajímavých lidí ze světa kávy. Často je pro vás vzpovídává a jejich zkušenosti sděluje prostřednictvím čtivých rozhovorů nebo stories. Před vznikem naší redakce organizovala Týden kávy, jehož je zároveň spoluzakladatelkou.
Není ti líto, že letos nebude Týden kávy?
K: Every day is a coffee day, takže mi to líto není. Minulý týden jsem byla na Roast festivalu v brněnské Káznici a chystám se na Prague coffee festival. Já myslím, že si ten týden kávy můžeme udělat prakticky kdykoliv.
Tereza Prejdová
Terka se zaměřuje na farmáře, zpracování, import kávy a na zelenou kávu. Jakožto holka z Chicas Industry se opravdu vyzná, tomu můžete věřit! Má zkušenosti s prací na farmách, green gradingem a ráda se neustále se učí nové věci. Ve světě kávy je ponořená už od roku 2011.
Pracuješ u importu kávy. Proč ses rozhodla o kávě také psát?
T: Psala jsem ještě než jsem začala pracovat s kávou a vlastně celou dobu, co se moje cesta ke kávě formovala. A psala jsem hodně i o kávě. Kdysi jsem si dokonce pohrávala s myšlenkou copywritingu, ale nakonec to šlo stranou. Takže psaní pro Káva spojuje je spíš comeback. Jen je někdy trochu náročné najít si na to prostor. Na kreativní práci, kam pro mě patří i psaní, si ráda najdu klid a čas – a ten je v posledních letech (s dítětem a firmou) spíš nedostatkové zboží. Ale i to se pomalu mění a ruce se uvolňují právě pro odložené vášně a koníčky.
Dita Hanudelová
Dita školí na kávových kurzech a předává tak své bohaté znalosti dál. U psaní článků ráda rozebírá zajímavá fakta a někdy sklouzne k úvahovému žánru. V kávovém oboru má už přes 20 let praxe a o své baristické vášni dokonce napsala knihu.
Často předáváš znalosti nováčkům a začínajícím baristům, ať už skrze články nebo školení. V čem a jak moc se tyto dva způsoby „informovat” od sebe liší? Mají něco společného?
D: Pro mě je to rozdíl hlavně po lidské stránce prožitku. Článek je jako pozvánka – předá základní myšlenku, inspiraci nebo tip, který si čtenář může v klidu vstřebat po svém. Školení je naopak živé, aktivní a taky praktické – můžu ukázat postup krok za krokem, reagovat na otázky a hlavně dát lidem možnost si všechno osahat. Společné je to, že v obou případech chci lidem předat zkušenost, aby si z ní odnesli něco použitelného do praxe i radost z kávy.
Klára Jedličková
Klářiny články mají přesah do gastronomického světa. Poví vám třeba o kávovém pivu nebo skvělých kombinacích kávy a jídla. A jakožto bakalářka výživy potravin se v tom vyzná i z té poradenské stránky. Je velkou milovnicí gastronomického světa, ráda ochutnává, zkouší nové věci a vaří podle oka. A přesně takovým způsobem také píše.
Často se zabýváš propojením dvou zcela jiných oblastí – chemie a potravin, nebo v posledním článku kávy a jídla. Má tohle originální kombinování nějaké hranice? Jaký obor podle tebe nejde s kávou nebo s gastrem spojit?
K: Chemie a potraviny mi dávají skvělé možnosti propojení – třeba u kávy to vidíme na bioaktivních látkách, které se dají spojovat jak s gastronomií, tak se zdravím. Myslím si, že hranice existují hlavně tam, kde už propojení nedává smysl pro člověka – tedy tam, kde by chyběl praktický dopad. Například s čistě technickými obory je to složitější, i když ne nemožné… cesta může vést třeba přes vývoj mlýnků nebo senzorů. Spojit jde všechno, ale musí nám to dávat smysl a přinášet nové poznatky nebo zážitky. Káva i jídlo mají obrovský přesah do zdraví, psychologie, kultury i technologií a spojení kávy a chemie je tedy velmi přirozené.
Patrik Sláma
Náš šéfredaktor Patrik se věnuje všemu možnému. Zpracuje článek na jakoukoliv zajímavost či bizarnost, která se naskytne. Také dělá spoustu rozhovorů s českými i zahraničními známými osobnostmi, řeší různé spolupráce a rád zabíhá do environmentálních témat.
Tohle není tvá první šéfredaktorská pozice… Jak bys porovnal svou práci ve dvou různých médiích? Zlepšily se tvoje dovednosti? Jsi si v práci teď jistější?
P: V předchozí práci jsem, stejně jako nyní, vykonával pozici šéfredaktora, ale i tak se má pracovní náplň tehdy a teď poměrně dost liší. Největší podíl na tom má asi to, jak moc mám volné ruce od vedení. Dříve jsem měl velice omezené možnosti, jak a kdy svoji práci mohu dělat. V Káva spojuje mám svobodu, díky čemuž si mohu vymýšlet obsahy, formáty i typy spoluprací sám.
Můžu se učit z vlastních chyb, což je podle mě nejvíc efektivní a rychlý způsob, jakým se v jednotlivých dovednostech zlepšovat.
Zároveň vím, jakou práci mohu delegovat na jiné redaktory, čímž upevňujeme nejen pracovní vztahy, ale všichni jsou pak více součástí celého tvůrčího procesu a budování značky. Až dnes také vidím, jak moc negativně moji předešlou práci ovlivňovaly a komplikovaly kontroverze spojené s vedením firmy. Určitě se tedy cítím být jistější v tom, co dělám, a svobodnější v tom, co dělat můžu.
Veronika Adamová
No a já, Verča, oproti ostatním ráda z kávového světa co nejvíc odbočuji. Zajímá mě sociální stránka kávového průmyslu. Témata jako sexuální obtěžování na pracovišti, komfort zaměstnanců, sociální kavárny, které zaměstnávají jakkoliv znevýhodněné lidi. Když cestuju, ráda prozkoumávám místní kavárny a vzpovídám baristy a baristky, které zrovna zastihnu na směně. No a samozřejmě mě zajímají enviroproblémy: jakožto neutichající děsivá aktualita jsou pro mě do budoucna jedním z hlavních témat.
Jak psát? Jakým tónem?
Jak psát? No přece čtivě. Zábavně. Přitáhnout čtenářskou pozornost zajímavým, možná trochu kontroverzním, lehce bizarním či otázkami vyvolávajícím nadpisem, který člověka donutí článek otevřít. Kde je ale hranice mezi neškodným clickbaitem a bulvárním plátkem?
Máme štěstí, že nejsme politici. Nebo psychologové, lékaři… jsme kávoví nadšenci. Zas tolik kontroverze se v našich tématech nevyskytuje. Pokud však píšeme o neetickém mlékárenském průmyslu, děsivých podmínkách zaměstnanců nebo úbytku půdy pro farmaření v důsledku klimatické krize, ostřejšímu tónu se v takových případech nevyhneme… a ani vyhnout nechceme!
Soudit instantní kávu a kávové neznalce je povoleno, ale taky známe své hranice. Káva není jen o dokonalosti zrn, precizní přípravě a fancy kavárnách. Neříkejte mi, že si čas od času nepochutnáte na babiččině turkovi nebo italském lungu, které teče přímo z kávovaru minutu a půl. No dobře, možná si vyloženě nepochutnáte, ale v určitých situacích si jej dáte. Káva má spoustu úrovní – kromě té profesionální i tu lidskou. A ta je stejně tak důležitá, ne-li víc.
Káva není o dokonalosti, je o lidech, o atmosféře, o příbězích.
O čem se chystáme psát?
Nemyslím si, že se náš tematický rozptyl bude nějak zásadně měnit. Jako v každé žurnalistice je hlavní být aktuální – a co se stane v budoucnu, to nikdo z nás neví. Pokud vás ale zajímá, co se děje ve světě kávy právě teď, nenechte si naše články ujít!
Budeme vám nadále připomínat, kdy se konají kávové akce a festivaly, budeme dělat rozhovory s lidmi, kteří nějakým způsobem světu kávy přispěli, budeme pro vás vybírat to nejlepší kávové náčiní na doma a ty nejlepší kavárny v Česku i za hranicemi. Budeme psát o sociálních problémech, o důležitosti spravedlivého obchodu, gendrové rovnováze a problémech v důsledku klimatické krize.
Má cenu zůstávat offline?
V rychlém 21. století, v době internetu, kdy se zprávy šíří rychlostí světla a pro základní přehled stačí pár kliknutí na telefonu či počítači, je těžké odhadnout, jakou budoucnost mají každodenní tištěné noviny. Tematicky zaměřená občasná média ale nikam zatím nemizí – na rozdíl od zpravodajství nemusejí soupeřit o každou vteřinu, mají čas věnovat se detailům a dotáhnout každý článek k dokonalosti. A právě proto tu stále mají tištěné magazíny své pevné místo.
Redakční tým Káva spojuje se mnou v tomhle souhlasí. Tak uvidíme, jak to s námi nakonec dopadne… Zůstaneme pouze online médiem?
Už jste četli náš redakční manifest? Jestli ne, najdete ho tady: Baristická komunita v Česku: Co jí chybí a co ji spojuje?
