Pikolácký Espresso Tonic Championship
Uděláme to naopak: hlavní soutěž (Barista Cup Ostrava) necháme na později a nejdříve se vrhněme na pikolácký Espresso Tonic Championship. V něm jsem soutěžil mimochodem také a musím říct, že to byla velmi vydařená akce – skvělá atmosféra, u které se člověk cítil jako mezi přáteli. Ultimátním úkolem ale bylo vytvořit ten nejlepší a nejzajímavější espresso tonic. Pravidla byla dost volná, a tedy i prostor pro kreativitu, improvizaci a (šílenost) byl opravdu velký. První českou šampionkou se stala Radka Sudová – jaký byl její espresso tonic?
Tadeáš: Ahoj Radko, gratuluji k výhře v prvním Espresso Tonic šampionátu! Možná by bylo super tě nejprve trochu poznat – mohla by ses čtenářům představit? Jak ses dostala ke kávě a kde tě můžeme potkat za barem?
Radka: Ahoj Tadeáši, ještě jednou moc děkuji za gratulaci! Jmenuji se Radka, pocházím z města Klatovy, kde pracuji již 4. rokem v kavárně Café Jednorožec a Malý Jednorožec Espresso Baru jako head baristka. V životě mě potkala spousta různých náhod a práce s kávou byla právě jednou z nich. Přišla jsem s minimem zkušeností a znalostí, ale moje bývalé kolegyně mě rychle dostaly do obrazu a postupem času blíže na svoji úroveň. Teď už se sama ráda zajímám o různé nové techniky v přípravě a vše s tím spojené. Svět kávy mě doslova pohltil. Nejkrásnější na tom je, že mi zároveň přinesl nespočet nových zážitků a přátel se stejným zájmem.
T: Já si celou akci moc užil, co ty?
R: Atmosféra byla skvělá, moc se mi líbilo, jak jsme si navzájem fandili a čerpali nové inspirace. Na kávové scéně jsem soutěžila poprvé, takže nervozita tam byla. Věnovala jsem ale soutěži maximální přípravu a na samotné stage před porotou jsem si to chtěla hlavně užít.
T: Podělíš se prosím s námi o svůj vítězný recept?
R: Můj drink se jmenuje Šumava a jeho příprava je následující:
- dvě koule ledu
- 90 ml Le Tribute Tonic, který obsahuje přírodní chinin a je obohacený o citronovou trávu
- 5 ml smrkového sirupu. Ten je složený ze smrkových výhonků, třtinového cukru a vody (lokální produkt, který je vyrobený známým ze Šumavy – Martinem Sulánem)
- 10 ml cascarové redukce
- smrková větvička, kterou jsem si den před soutěží ztloukla, aby pustila silici a více se rozvoněla – v ruce jsem ji třením zahřála, položila vodorovně na hranu sklenice a single shot espressa jsem poslala přes větvičku
T: Má tvůj drink i nějaké backstory? Nějakou myšlenku, kterou chtěl předat; nebo příběh?
R: Backstory – těch bylo! (smích)
Po přihlášení na soutěž jsem si hned začala srovnávat myšlenky, co a jak udělat – vždyť je to moje první kávová soutěž! Čím bych se mohla odlišit? Čím porotu oslnit? Vymýšlet nějaké složité postupy: bude na to vůbec čas? Stihnu to v těch 5 minutách vůbec? Hlavou mi prošlo mnoho nápadů.
Mojí hlavní myšlenkou při vytváření receptury bylo, že espresso tonic je především letní drink. Tak proč ho nerozšířit i na jinou sezónu? Jsem holka ze Šumavy, takže při výběru lokální suroviny jsem si dala záležet.
Jedna ze soutěžních káv byl karbonicky macerovaný Honduras od Pikoly. Ten má chuťový profil připomínající pocit tepla/vůni Vánoc (vanilka a koňak) a sladké ovoce (datle) – krásně mi to ladilo do mého konceptu! Při tréninku padla spousta nápadů – mléčná složka? flambování? neshoří mi to v tom spěchu? Nic z toho. Pojďme stát nohama na zemi a říct si, že v jednoduchosti je krása.
Pár dní před soutěží jsme se dozvěděli, že máme soutěžní čas 10 minut (z původních 5 minut, pozn. red.), řekla jsem si: Co tam budu dělat tak dlouho? Tak pojďme udělat opět něco jiného. Ale co? Vůbec jsem neměla nápad. A pak přišel!
V den soutěže po představení jsem si řekla, že místo 4 drinků udělám rovnou 6. A proč? Protože jsem měla natrénováno, tak ať plně využiju navýšeného 10 minutového času.
Takže let’s go! Ať mají i diváci i Jirka z Pikoly možnost můj espresso tonic ochutnat.
Tímto chci také moc poděkovat svým kamarádům, kteří mě po celou dobu podporovali. Řešili se mnou ve dne v noci přípravy, ochutnali nespočet kombinací a pomohli mi docílit tohoto skvělého šumavského espresso tonicu! Děkuji.
T: Díky moc za tvůj čas.
R: Já děkuji za rozhovor, a také za příležitost si zasoutěžit. Těším se na vás na nějaké další kávové akci!
Barista Cup Ostrava
A teď soutěž, podle které se jmenuje celý festival. Barista Cup! Ten spočívá v technicky co nejdokonalejší přípravě 4 espress a 4 mléčných nápojů a jejich servisu porotě. To se musí stihnout během 12 minut a doprovázet by tento čas měla i prezentace.
Letos si BCO „sovičku“ (tedy 1. místo) odnesla Miriam Fišerová z brněnské Industry. Jak probíhala její příprava?
Tadeáš: Ahoj Miriam – moc moc gratulujeme k výhře! Jak sis to užila?
Miriam: Ahoj! A moc děkuju! Tím, že to pro mě byla první baristická soutěž, jsem z ní měla dost strach a byla jsem nervózní. Ale zároveň jsem se na ni těšila a byla jsem hrozně zvědavá, jaké to bude. Ve výsledku jsem si celou soutěž moc užila. Byla to jízda!
T: Bylo to tvé první entrée do soutěžního světa. Mohla by ses čtenářům trochu představit? Kde děláš kafíčka?
M: Pracuji v brněnské kavárně a pražírně Industra. Začala jsem zde pracovat při studiu vysoké školy a teď už jsem tu dva a půl roku. Vždycky jsem snila o tom mít svoji vlastní kavárnu nebo v kavárně pracovat – a to se mi splnilo! Mimo kafíčkování se také ráda setkávám s kamarády, vedu děti ve skautu a sportuji. Pocházím z Orlických hor, a proto také moc ráda trávím čas v přírodě.
T: Baristické soutěže stojí na prezentaci, která celé vystoupení doprovází. Mohla bys nám svoji prezentaci v rychlosti představit? Chtěla jsi předat nějakou myšlenku, ať už porotcům nebo divákům?
Při práci v kavárně i pražírně vnímám jako velmi důležité vztahy.
M: Hlavní myšlenkou mé prezentace bylo představit, jak se pomocí kávy a její cesty od farmáře až k hostům tyto vztahy dají budovat a prohlubovat. Zároveň jsem chtěla porotcům i publiku přiblížit, jak tyto vztahy vnímám já a jak důležité a cenné jsou i pro mě. Ve své prezentaci jsem tedy zmiňovala vztahy mezi sebou a farmáři, sebou a hosty ale také mezi sebou a svými kolegy.
T: Jakou kávu jsi při své prezentaci používala?
M: Soutěžní kávu jsme vybírali společně s kolegy. Nakonec jsme zvolili naturální Etiopii ze zpracovatelské stanice Yaye, která se nachází v oblasti Sidama. Tato káva je speciální v tom, že vznikla při projektu Odakko, při kterém spolupracovaly společnosti Testi Coffees a Cafe Imports spolu s 50 místními etiopskými farmáři.
Projekt spočíval v tom, že tito farmáři poskytli ze své sklizně třešně jedné odrůdy, které sklízeli během čtyř dnů a hned je poslali do zpracovatelské stanice. Zde byly třešně zbaveny od floaters a poté byly ručne třízeny v poměru 95 % třešní zralých a 5 % třešní přezrálých, aby se vyvážila sladkost a komplexnost. Třešně se poté sušily na afrických postelích po dobu 28 dní a nakonec se káva přes importéry dostala do pražíren, včetně té naší.
T: Jak moc velká výzva to pro tebe byla? Věnovala jsi hodně času přípravám?
M: Pro mě osobně to byla obrovská výzva! Celou soutěž jsem brala hlavně jako vystoupení z komfortní zóny a možnost překonat sebe sama. Tím, že BCO pro mě byl první baristickou soutěží, tak jsem to všechno brala jako super zkušenost. Už jenom při samotném přípravném tréninku jsem se toho naučila opravdu hodně a také mě to všechno hodně posunulo. Přípravám jsem se věnovala v průběhu celých prázdnin, ať už to byly přímo tréninky v kavárně nebo vymýšlení celkové prezentace a hlavní myšlenky.
T: Barista Cup Ostrava je často vnímán jako takový předstupeň Baristy roku. Nedá mi se nezeptat, zda po takovém úspěšném vystoupení nemáš motivaci vyzkoušet i Baristu roku?
M: Ty jo! Ještě před BCO jsem byla rozhodnutá, že do další podobné soutěže nechci jít. Říkala jsem si, že mi to bere spoustu času a je to hodně stresu. Ale v samotný den soutěže jsem se na svoji prezentaci upřímně těšila a pak jsem si ji i dost užila. Bavilo mě to. No a potom jsem nad tím začala víc přemýšlet a procházela jsem si ty všechny tréninky, všechny „ups and downs” svého trénování a vlastně jsem si uvědomila, že mě celý ten přípravný proces na soutěž opravdu bavil a že samotná soutěž potom pro mě byla nádhernou odměnou za tím vším, co jsem do ni vložila.
A taky jsem si uvědomila, že mě to fakt baví a že bych v tom chtěla pokračovat i v budoucnu a posouvat se dál a dál. Takže motivaci vyzkoušet Baristu roku mám teď opravdu velikou. Uvědomuji si ale i to, že to bude chtít opravdu hodně času na přípravu, hodně vytrvalosti a hodně zkoušení. Takže z toho všeho mám i neskutečný respekt a uvidíme, kam mě moje cesta s kávou zavede.
T: Díky moc za tvůj čas, Miriam! Chtěla by si ještě někomu poděkovat?
M: Na závěr bych chtěla moc poděkovat celému Industra týmu, který za mnou po celou dobu stál, ochutnával moje kávy a dával mi zpětnou vazbu. Mé velké díky patří mým trenérům Vojtovi a Tomovi, kteří mi věnovali spoustu svého času, předali mi cenné zkušenosti a měli se mnou neskutečnou trpělivost. Moc díky taky Milanovi, který moji soutěžní kávu upražil, ochutnával ji a průběžně mi pomáhal určovat deskriptory.
Taky moc děkuju Adamovi a Peti, kteří jsou ti nejmilejší šéfové, co si můžu přát, a kteří mě po celou dobu tréninku podporovali. Jsem taky velmi vděčná za každičkou posilu od mé rodiny, mých přátel a blízkých. A taky moc díky všem organizátorům BCO za možnost do soutěže jít a zkusit si to! Díky!
Klobouk dolů před všemi!
Rok co rok již po 12 let se zvyšuje laťka, se kterou soutěžící na stage přicházejí. Klobouk dolů před nimi, a hlavně před organizátory, že tomu dávají prostor a možnost. Díků dík!
Káva spojuje je mediálním partnerem Barista Cup Ostrava.
