Když se řekne kávový magazín, většina z nás si vybaví Standart. Cherry Bones je ale přece jen v něčem odlišný. Tištěný magazín, který spoluzaložili James Hoffmann a Ben Szobody, prezentuje kávu jako globální fenomén, který se dotýká kultury, životního prostředí i naší každodennosti – a to v neobvyklém formátu a na neobvyklém materiálu.
Nejen o kávě, ale o světě kolem ní
Cherry Bones je plánovaný jako půlročník a od začátku se profiluje jako médium, které nechce sloužit značkám, ale čtenářům. Nenajdete v něm tedy žádné reklamy ani spolupráce – každé číslo je limitovaná edice a díky tomu působí spíš jako sběratelská kniha esejí a vizuálních příběhů než časopis jako takový.
Spolupracuje na něm tým profesionálů v různých oborech, profesorů z univerzit a vášnivých fotografů, kteří dokáží perfektně zachytit kávu i všechno, čeho se dotýká.
Obsah, který překvapí
První číslo nabídlo nečekaný mix. Nabízí např.:
- reflexi 94letého muže z Burundi, který vypráví o životě v kávovém regionu,
- kulturní rozbor pletených obalů na konvice,
- analýzu evropských regulací odlesňování a jejich vlivu na obchod s kávou,
- i esej o tom, jak káva pronikla do devadesátkových TV pořadů
- a mnohem víc…
Je to vlastně takový koktejl, který ukazuje, že káva je mnohem víc než nápoj – je to kulturní, sociální a ekonomický fenomén.
Zaujal mě paradoxně článek o jeepech, které hrály v Kolumbii v určitém období podstatnou roli v produkci kávy. Spojení automobilového průmyslu s kávovým oborem je dnes moderní. Velice oceňuji vložený komiks o tom, jak se do Burundi dostalo pěstování kávy. Aktuální je také článek k EUDR zákonu, který pojednával o tom, jak jednoduše může tato byrokratická zátěž zamávat kávovým trhem. K tomu jsou přiložené i tři různé scénáře, jak to může dopadnout.
Umění, design a udržitelnost
Design magazínu má na svědomí Jamie Eke, web k němu vytvořil Ruaidhri Lumsden. Už samotný formát je prohlášením:
Cherry Bones se tiskne na „extract paper“ – papír z recyklovaných kelímků od kávy. Na jednu obálku magazínu je tak použito 2,5 papírových kelímků a na zbylé strany celkem 16 takových (celkem 104 stran obsahu).
To není malé množství odpadu přetaveného do něčeho smysluplného. To není jen symbolické gesto, ale logická součást filozofie vydavatelů: pokud chceme psát o kávě zodpovědně, musíme stejně zodpovědně přistupovat i k její prezentaci.
Cením bezchybnou sazbu, dobře čitelný výběr fontů i kontrastní použití barev. Téměř každý článek využívá jiného setupu barev, ale dohromady to vytváří, řekl bych, smysluplný útržkovitý komplex různorodosti a barev – přesně v duchu kávového oboru jako takového, který je plný odlišného, ať už se to týká čehokoli.
Proč stojí za pozornost
Cherry Bones ukazuje, že káva může být vstupní branou do diskuzí o světě – o ekologii, o kulturních tradicích, o politice, o umění. Články jsou psané s důrazem na estetiku textu i vizuálu. Je to magazín, který vás nenutí jen číst, ale i přemýšlet a vracet se k jednotlivým příběhům. Ačkoli nám byl Cherry Bones zaslán jako dar (děkujeme tímto Šárce Štěpáníkové z týmu Jamese Hoffmanna), naše recenze tím ovlivněna nebyla. Magazín obstojí sám o sobě – jako projekt, který posouvá hranice kávové žurnalistiky a přináší globální perspektivu do našeho lokálního šálku.
První číslo magazínu si můžete zakoupit zde.
