Jak poznat dobrou kavárnu za 30 sekund a kdy je lepší útěk?

Markéta Sladkovská · 2026-09-09

Milujete kávovou turistiku, ale občas se při objevování nových podniků spálíte? Nemusíte hned studovat baristické kurzy. Stačí se po příchodu dobře rozhlédnout. Jak dokážete podle pár indicií rozpoznat kvalitu podniku pomalu už od dveří?

Po kavárnách chodím již roky a ne zřídka se stane, že v jednom týdnu navštívím i tři nové podniky. Vlastně jsou všechny naše výlety spíše kávovou turistikou. Jsem ochotná si k dobré kavárně zajet a do oblíbených míst se vrátit, i když je to někdy zajížďka na desítky kilometrů. V dnešním článku bych se ráda zamyslela nad tím, jak jednoduše poznat, zda je podnik, kam právě vstoupíte, dobrým podnikem.

Řekněme si upřímně. Pod pojmem „dobrý podnik“ si dokážeme představit všelicos. Dva náhodní lidé pravděpodobně nepopíšou takový podnik stejně. Což je za mě úplně v pořádku. Je však potřeba si pomyslný podnik zhmotnit, abychom si pro tento článek společně porozuměli.

Dobrou kavárnou proto prosím nerozumějte podnik s vysokou cenovkou, kde za jednu kávu zaplatíte 150 Kč (a teď vůbec neodsuzuju podniky, kde dostanete prvotřídní zrno a o jejich kávě budete básnit ještě tři týdny). Pod dobrou kavárnou si prosím nepředstavujte ani ten nejhezčí podnik z Pinterestu.

Představte si spíše místo, kde se budete cítit dobře, ale hlavně, kde za odpovídající cenu dostanete odpovídající kvalitu.

Kavárna – od slova káva

Co podle vás nejvíce z nabídky definuje kavárnu? Ano, měla by to být káva. Abych mohla připravit dobrou kávu – která by měla být vizitkou podniku tohoto označení – potřebuji kávovar. Není to však úplně on, kdo může za všechnu tu kvalitu. Na barech se často pyšní kávovary nejrůznějších značek, daleko důležitější jsou však mlýnky a práce baristy.

Aneb ani ten nejdražší kávovar vám nepřipraví tu nejlepší kávu, pokud nevíte, jak s ním zacházet.

A bonus, taková vyšší dívčí: ještě je fajn se u toho usmát na zákazníka.

Nenechme si tedy poplést hlavu tím nejnaleštěnějším strojem široko daleko. Jasně, nové La Marzocco nebo Victoria Arduino vypadají na baru skvěle, ale nejsou pro kavárnu tím nejdůležitějším. I se starším strojem se dá nadělat mnoho parády, pokud máme kvalitní mlýnek, obsluhu, která ví, co dělá, a dokonce vám zvládne s úsměvem říct něco o kávě, kterou si právě objednáváte.

O tom, že by v kavárně NEměla být káva alfa omega, mě nikdo nepřesvědčí. A bylo by fajn, kdyby se to promítlo do celkové nabídky. 15 druhů limonád, nepřeberné množství alkoholu, 40 druhů sirupu do kávy a závěrem párek v rohlíku – to není snaha zavděčit se všem. Je to časovaná bomba, protože málokterý zaměstnanec toto obsáhne, poradí a připraví. A tak si některé kavárny na sebe jednoduše ušijí bič. Ten poslední problém je fakt, že to na lístku nevypadá hezky. V tiskárně vám nejspíše za objednávku meníček poděkují, ale celkově tento způsob není tím nejudržitelnějším.

Dalším z bodů je pro mě především také fakt, zda dostanete skutečně to, co jste si objednali. Jenže to už se dostáváme mimo pomyslných 30 vteřin, během kterých zvládnete poznat dobrý podnik „ode dveří“. Nicméně správné označení nápojů v lístku by mělo korespondovat i s jejich provedením. Jednou provždy, piccolo neexistuje a když si objednám cappuccino nebo caffè latte, měla bych dostat nápoje odpovídající velikosti.

Milý detail je pro mě voda ke kávě. Ať je to samooblusžné místo, kde si máte vodu načepovat, nebo fakt, že dostanete ke kávě také skleničku vody – to by mělo být v dobrých kavárnách samozřejmostí.

Utěrky na útěku! Vy utečte taky.

Existují varovné signály, které mě zanechají na ústupu, hned co si jich všimnu. Skvělým příkladem jsou utěrky, které si obsluha „suší na kávovaru“. Jasně, z kávovaru jde dost velké teplo a mohlo by se zdát, že je to ideální místo na jejich rychlé sušení. Prosím ne, nikdy! Problém je především v tom, že se na kávovaru skladují hrnečky, které přikryté pod utěrkou „nachytají bůhvíco“, ale pachy z nepěkné hadry určitě. Celá tato problematika tak nejspíše říká více o hygieně kolem kávovaru, potažmo celém podniku. A v takových podmínkách se stravovat prostě nechcete.

Dalším z bodů, co si můžete ověřit poměrně rychle, je stav trysky. Tryska, která je určena na šlehání mléka (možná ještě na svaření moštu) by neměla stát v konvičce, o jejímž obsahu nic nevíme. Neměla by být ani zdobena zaschlým mlékem. Naopak, nerez by se měl blyštit! A pokud tomu tak není, minimálně kávu s mlékem si zde nedávejte.

Jednou mi někdo řekl, že by nikdy nešel do restaurace, kde nemají umytá okna. Od té doby se tím řídím vlastně v jakémkoliv podniku. Jasně, může se stát, po bouřce možná nebudou nejblýskavější, dlouhodobá špína však nemá na oknech co dělat. Je vlastně jedno, že je to mimo podnik, s čistotou uvnitř to pravděpodobně souvisí.

Pravidlo, které se hodí nejen v cizině

Zeptejte se lokálů. Konečně jste narazili na ten podnik, kde je vám dobře. Dostali jste dobrou kávu, která vám chutnala, obsluha na vás byla také milá, a dokonce jste se (v případě zahraničních výletů) domluvili společnou řečí. Při toulkách se tak rádi vyptáváme obsluhy na jejich další tipy, ať už se týkají gastronomie na daném místě, „zapomenutých podniků“ nebo ostatních kaváren.

Pravděpodobně budete mít s těmito lidmi dost podobně nastavený „měřák na dobrý podnik“, a tak by bylo škoda toho nevyužít. A pokud snad máte strach, že vás odbijí, protože nebudou chtít mluvit o konkurenci – nám se to snad ještě nestalo.

A pro introvertnější jedince doporučuji (co se kaváren týče) aplikaci European Coffee Trip, kde na jednom místě najdete nespočet tipů na kavárny ve vašem okolí.

Ceně by měla odpovídat kvalita

Jak skvělé by bylo, kdyby to tak fungovalo. Už se vám možná někdy stalo, že jste se spálili. Ať už v restauraci nebo v kavárně. Pokud někdo nastaví vysoko cenotvorbu, je to za mě v pořádku, pokud dostanete odpovídající kvalitu.

Pojďme na to ale konkrétně. I za předpokladu, že úplně nesouzníte s „teorií výběrové kávy“ a vlastně vám kyselá káva (třeba zatím) nechutná, nerozumím jedné věci. Za flat white (pardon, piju ho nejčastěji, a tak se asi nejvíce orientuju v jeho cenách) dnes v Brně zaplatíte 95–115 Kč. Dalo by se proto říct, že ve výběrové kavárně zaplatíte za flat white 100 Kč a dostanete za to kávu, u které znáte její původ. Víte, že za ni byli všichni dobře zaplaceni, a tato káva byla také (kvůli své lepší kvalitě) dražší v nákupu pro daný podnik. Jste tedy ochotni zaplatit 100 Kč za flat white v podniku, kde nabízí přepraženou a v nákladu levnější směs arabiky a robusty?

Pokud zaplatíte stovku za flat white v podniku, kde nabízí přepraženou a v nákladu levnější směs arabiky a robusty, za svoje kafe neskutečně přeplácíte. V tom případě se cena nerovná kvalitě.

Pokud to vezmu kolem a kolem: V obou podnicích musí zaplatit nájem prostoru, energie, práci baristy, třeba i obsluhu a účetní. Co se však diametrálně liší jsou suroviny. A když to zjednoduším, za svoje kafe z komoditní kávy tak neskutečně přeplácíte. A právě v tom případě se cena ≠ kvalitě. A pokud bych se měla vrátit na začátek článku k naší definici dobrého podniku, došla bych k závěru, že takovýto podnik není tím správným místem. Minimálně pro mě ne.

A kam se v Česku podle mě vyplatí vyrazit?

Již na začátku jsem zmiňovala, že existují místa, kam se ráda vracím. Občas si tam naplánujeme výlet nebo kvůli danému místu sjedeme z dálnice, když zrovna projíždíme nedaleko. Tady jsou má místa, kam vždy všechny ráda posílám.

• Gross Polná – Polná je naše srdcovka. Ať sem vyrazíte na brunch nebo jen na kávu, bude to stát jistě za to. Takový podnik je na malém městě trochu úkaz, co doopravdy stojí za návštěvu.

• Knižkê & káva (Litovel) – Všechny milovníky knížek toto místo pohladí po duši. Mezi regály si navíc vychutnáte skvělé kafe od Pikoly nebo nějaký dezert.

• Dvorek Litomyšl – Litomyšl je krásná sama o sobě. Se skvělou kávou je však ještě o to lepší. A pokud budete mít štěstí na jejich tvarohový koláč, dejte si i ten.

• Vila 63 – Pražská kavárna ve staré vile, čeká vás nejen kávový, ale i architektonický zážitek. Vedle nešlápnete ani s jejich nabídkou jídla, vína nebo dezertů. A když přeje počasí, užijete si skvělé posezení v zahradě.

• Mlékárna Kafe (Moravská Nová Ves) – Výlet na jih nás většinou zavede do Mlékárny. Kavárna se skvělou kávou, vlastními dezerty a nově už i krásné vnitřní posezení.

• Pražírna Kmen – V Budějovicích se rádi vracíme do Kmenu. Ať už pro zrnka s sebou, kávu tam nebo další pečlivě vybrané lokální produkty.

• QB Coffee Roasters – V Brně se moc rádi vracíme do pražírny QB na Veslařské. Toto místo má prostě atmosféru za každého ročního období. Dobře si pamatujeme, když tu nebylo zhola nic. Pomalu s každou návštěvou je zde něco nového, ať je to nové posezení u vody nebo půjčovna paddleboardů.

• Skleník Kutná Hora – Poctivé a domácí, asi tak bych popsala Skleník. Skvělé, krásné místo s dechberoucím výhledem do zahrad GASK. Vedle kávy si zde pochutnáte na polévkách i dezertech. Na brunch si vyrazte do Turistky – stejní majitelé totiž dělají oba podniky úžasné.