RDT metoda. Kouzlo jedné kapky vody

Mletí kávy je zdánlivě jednoduchý krok – nasypeme zrna, otočíme knoflíkem a během pár sekund máme čerstvě namletou kávu. Jenže každý barista i domácí nadšenec zná ten okamžik, kdy se z mlýnku vyvalí nejen vůně čerstvě namleté kávy, ale i mrak jemného prachu, který se lepí na stěny, ruce i kuchyňskou linku. Tento jev není náhoda – je to statická elektřina.
RTD

Statická elektřina v kávě – malá bouřka v mlýnku

Když se kávová zrna lámou o mlecí kameny, dochází k tzv. triboelektrickému efektu – třením se částice nabíjejí. Tento jev známe i z přírody – podobně vznikají blesky v bouřkových mracích nebo elektrické výboje při sopečné erupci. Čím jemnější mletí, tím větší povrchová plocha a tím více náboje vzniká. Problémem je, že kávová částice je izolant a její suchý povrch se chová jako plast nebo sklo. Náboj se po ní nerozprostře rovnoměrně, ale zůstane lokálně na povrchu. Pokud mají částice stejný náboj, začnou se odpuzovat – proto káva „létá“ z portafiltru a lepí se na stěny.

V praxi nejsou všechny částice nabité stejně. Některé jsou spíše kladné, jiné záporné. Tyto rozdíly vedou k přitažlivosti a tvorbě kávových shluků. To je pro baristu problém: při distribuci do portafiltru se hrudky těžko rozbíjejí a v extrakci pak vznikají kanálky (chanelling) – voda protéká nerovnoměrně a negativně ovlivňuje extrakci.

Vědci jako Christopher Hendon (University of Oregon) nebo Joshua Méndez Harper (Portland State University) uvádí, že hodnoty naměřeného náboje při mletí kávy jsou srovnatelné s přírodními elektrostatickými jevy. Pro baristu je to ale spíše praktický problém – jak dostat kávu z mlýnku čistě a konzistentně?

„Tady to zajiskří“; zdroj: Cristian Rojas, upraveno

Jak ovlivnit statickou elektřinu – metoda „Just Add Water

RDT (Ross Droplet Technique) vznikla v roce 2005 díky baristovi Davidu Rossovi, který experimentoval s domácím mletím. Její princip je prostý – na dávku kávy (např. 18 g) přidáš jednu kapku vody nebo jemnou střičku rozprašovačem.

Když na zrna přidáš kapku vody, povrch se stane vodivějším a náboj se rozptýlí. Mletá káva pak padá dolů čistě a bez divokého elektrostatického „ohňostroje“.

Je to stejné, jako když si lehce navlhčíš ruce a přestane tě kopat klika u dveří.

Experimenty ukazují, že statický náboj se sníží až o 50 % při dávkování 10 µL (mikrolitrů) vody na gram kávy. Retence kávy v mlýnku klesne z 10 % na cca 2,5 %. Distribuce mleté kávy je homogennější, což usnadňuje přípravu espressa. Shoty s RDT vytékají téměř dvakrát déle, což indukuje absenci mikrokanálků, kterými voda protéká snadněji. Shoty měly také vyšší koncentraci rozpuštěných látek (TDS) až o 0,5 %, což znamená plnější chuť espressa a efektivnější využití suroviny. Jinými slovy – jedna kapka vody nejen ulehčí práci baristovi, ale zároveň mění fyzikální vlastnosti extrakce a chuť šálku.

„Just add water“; zdroj: vlastní

Méně je více

Samozřejmě, že nesprávné používání RDT metody přináší i svá rizika. Příliš namočená zrna se mohou začít lepit a zbytečně zatěžovat mlýnek. Proto stačí použít opravdu jen kapku vody. Důležité je též používat čistou vodu. Ideální je filtrovaná nebo balená voda bez minerálů, která netvoří uvnitř mlýnku usazeniny. A poslední pravidlo – neodkládej to. Vlhká káva by neměla čekat dlouho v násypce, protože vlhkost může ovlivnit nejen její chuť, ale i životnost kávy a mlýnku.

Ionizér jako další krok

Kromě kapky vody existuje ještě jedno řešení, které si našlo cestu do světa kávy – ionizéry. Fungují na jednoduchém principu. Uvolňují do proudu vzduchu kladné a záporné ionty, které neutralizují elektrický náboj na mleté kávě. Výsledek je stejný jako při použití vody. Káva padá klidně dolů, bez chaotického prachu a hrudek. Některé špičkové mlýnky jako třeba Weber EG-1 už takový doplněk mají. Je to trochu jako sci-fi verze RDT – zatím dražší, méně dostupná, ale ukazující směr, kterým se technologie může ubírat.

Weber EG-1, mlýnek s ionizérem; zdroj: Káva Monro

Budoucnost mlýnků

Dnes si pomáháme kapkou vody nebo ionizérem, ale co když za pár let budeme mít mlýnky, které si s elektrostatikou poradí samy? Výrobci už testují antistatické materiály, povlaky a konstrukce, které přirozeně odvádějí náboj. Z obyčejného mletí by se tak mohla stát precizní disciplína s asistencí technologií, kde barista jen nastaví parametry a o zbytek se postará sám mlýnek.

Závěrem

Statická elektřina při mletí kávy není jen drobný technický detail – ovlivňuje čistotu práce, konzistenci extrakce i samotný chuťový zážitek. Ať už se rozhodneš zůstat u jednoduchého triku s kapkou vody, nebo tě láká high-tech budoucnost s ionizéry a chytrými mlýnky, jedno je jisté – každý krok směrem k větší preciznosti posouvá tvůj šálek o úroveň výš. A o to přece jde – užít si každý doušek v jeho nejlepší možné podobě.

Sdílejte

usměvavý a hladový číšník
Práce v gastru jako přerušovaný půst

To nejlepší ze světa kávy jednou za měsíc do mailu? Přihlaste se k odběru!

This field is for validation purposes and should be left unchanged.

Další články

extrakce espressa a vliv na chuť
Troubleshooting extrakce: Jak vyřešit nejčastější problémy s espressem i filtrem
Připravili jste kávu přesně podle receptu, ale výsledek stále není dobrý? Ve většině případů není problém...
Espresso s otazníkem v pěně
Středeční úvaha. Kde začíná a kde končí definice espressa?
Může si 150ml káva z automatu a precizní espresso z výběrové kavárny nárokovat stejné jméno? Nadměrné...
https://wcc.coffee/judge-certification
Kvíz: Otestujte své znalosti o kávových soutěžích
Nedávno jsme se společně věnovali kávovému soutěžení. V jednom z předešlých článků jsme se podrobněji...
Šestá chuť odpočet
Šestá chuť klepe na dveře
Kolik základních chutí vlastně existuje? Celé generace vyrůstaly s tím, že jsou čtyři, později pět. Dnes...