Planeta bez stromů. Co všechno ovlivňuje kácení lesů?

Česká republika se na odlesňování nepodílí přímo kácením stromů, ale hlavně svou spotřebou, která k odlesňování přispívá. Od pandemie covidu se spotřeba těchto produktů ještě zvýšila.¹ Není žádným tajemstvím, že primárně je problémem tropický a subtropický pás – zde dochází k zhruba 2/3 ztrátě lesů, především pak v Latinské Americe, jižní Asii, Oceánii a subsaharské Africe.²

Dva tisíce let zpátky bylo zalesněno asi 80 % západní Evropy. Dnes toto číslo dosahuje maximálně 34 %.³ Lidé planetu sice odlesňují po tisíciletí, avšak tempo, jakým probíhá, se v posledních stoletích rapidně zrychluje.⁴

Během 20. století došlo k 50 % globálnímu úbytku lesů.⁴

V roce 2024 svět ztrácel plochu lesů o velikosti 18 fotbalových hřišť za pouhou minutu.²

Aktuální kávová velmoc – Kolumbie – za rok 2025 hlásí o 43 % vyšší ztrátu lesů než celé roky předtím.³ Odlesňování probíhá hlavně v kritických oblastech naší planety, jakou je třeba Amazonie. Nejenže se jedná o ojediněle velký prales, ale má i nebývale bohatou biodiverzitu.⁴ 

Odlesňováním vs.přirozený úbytek lesa

Než se pustíme do ekologických hlubin, je třeba vymezit rozdíl mezi dvěma pojmy, které mnohdy vedou k špatnému pochopení problematiky ztráty lesů.

Odlesňování je záměrné odstranění lesa člověkem, aby se plocha využila k jinému účelu. Problematický přitom není fakt, že les zmizel, ale že se s jeho návratem nepočítá. Přímo souvisí s růstem populace.⁴

Přirozený úbytek lesa je dočasné snížení plochy nebo kvality lesa, způsobené přírodními nebo nepřímými vlivy, jako je požár, sucho, škůdci či vítr. Lesní ekosystém nadále zůstává lesem a je předpoklad jeho přirozené nebo řízené obnovy.

Proč odlesňujeme?

Nejvíce ztrát lesa je způsobeno pěstitelstvím, těžbou a vrtáním nerostů, pastvou hospodářských zvířat a osidlováním. Asi 60 % odlesňování tropického pralesa je způsobeno produkcí hovězího masa, sóji a palmového oleje.⁴ Od roku 2010 tyto chovné a pěstitelské plochy výrazně rostou. Sója se přitom nepěstuje jen na tofu, jak by si mnozí mohli myslet – neskutečných 90 % její produkce se naopak používá jako krmivo pro zvířata za účelem produkce masa a mléčných výrobků.⁵ K odlesňování však samozřejmě nepřispívá jen produkce potravin, ale i výstavba lineární infrastruktury a budování přehrad.² 

Co pro nás dělá les?

Les dělá pro lidstvo více, než by se mohlo na první pohled zdát. Poskytuje neskutečné množtví produktů, které se využívají jako potrava nebo pro své léčebné účinky.² Tyto produkty přitom využívá asi 5,8 miliardy lidí.³

Čistí a ochlazuje ovzduší

Lesy čistí vzduch, který vdechujeme. Jako automatická čistička stromy natahují oxid uhličitý pro účely fotosyntézy. Tropické pralesy zadržují podle odhadů více než 228 gigatun oxidu uhličitého.² Dojde-li k pokácení stromů, oxid uhličitý se uvolní zpět do ovzduší. Pokud se stromy na místě navíc spalují, dostává se do vzduchu i spousta jedovatých plynů a škodlivých mikročástic. Při manipulaci s půdou se z ní navíc mohou uvolnit další silné skleníkové plyny jako metan nebo oxid dusný, které přispívají k oteplování atmosféry.⁶

Kromě uvolnění skleníkových plynů má na oteplování atmosféry vliv i samotné kácení lesů. Zbavuje les korunového „závoje“, který přes den blokuje sluneční paprsky a v noci zase naopak zadržuje teplo. Po odstranění lesního porostu tak dochází k teplotním výkyvům nebo extrémním změnám. Odlesňování v brazilské Amazonii podle průzkumu přispělo k 16,5% nárůstu teploty.³

Chrání před nemocemi

Lesy jsou první linií proti šíření infekčních zoonotických onemocnění.^{2, 3} Jsou přirozeným působištěm většiny živočichů a zmizí-li, začnou se zvířata jako komáři, netopýři a hlodavci dostávat do blízkosti lidských obydlí – do krovů, na půdy a do štěrbin ve zdech. Odtud už je to jen krůček od šíření eboly, malárie nebo třeba covidu.⁶ Podporuje to i odborná studie z roku 2022.³

Čistí vodu a brání vzniku erozí

Stromy absorbují kořeny dešťovou vodu a následně ji filtrují. Tím také zpomalují tok vody během intenzivních dešťů – dávají půdě více času na absorpci. Jakmile se vykácí, nemá vodu co zadržovat, a tak dojde k větším odtokům, které unášejí větší množství půdy, chemikálií a nečistot přímo do řek. Jihoamerický deštný prales podle několika průzkumů ovlivňuje minimálně regionální, ale velmi pravděpodobně i globální vodní cykly. Jedna ze studií navíc prokázala, že odlesnění bylo příčinou 74% poklesu srážek v dané oblasti.³ Rychlejší odtok pak souvisí s rychlejším vysycháním půdy, čímž dochází k její erozi.²

Socio-ekonomické dopady

Na zemi žije odhadem asi 370 milionů domorodých obyvatel v 70 zemích, což činí zhruba 5 % světové populace. Efektivně spravují asi čtvrtinu povrchu Země.⁷ Na životě v pralese jsou závislí. Odlesnění tak narušuje jejich harmonický život, což může vést až ke ztrátě kulturní identity, nebo dokonce k vysídlení. Jedním z nejvíce zdokumentovaných příkladů je kmen Yanomami žijící v Brazílii a Venezuele. Kvůli odlesňování ztrácejí přístup k lesním produktům, dochází zde také ke znečišťování vody, kterou používají, a stejně tak k četným konfliktům s cizinci. Členové kmenu se proto často stěhují pryč. Tyto komunity jsou navíc často ekonomicky závislé na zdrojích z lesa, jejichž prodej je živí. Vykácení je tak tlačí i do nezaměstnanosti a chudoby.⁶

Ztráta biodiverzity

Existuje celá řada scénářů, jak by to s námi, planetou a lesy mohlo dopadnout. Jedním z možných řešení je opětovné zalesnění kritických oblastí. To ale ne vždy vyvažuje ztráty. Kompenzace často probíhají výsadbou jednodruhového nebo nepůvodního zalesnění.⁴ 

Worst case scenario nás neodvratně vede k akceleraci sucha, výkyvům počasí a potravinové nejistotě, kaskádovým kolapsům ekosystémů a sociálním konfliktům. 

A best case scenario? Ten máme v rukou jen a jen my. Je potřeba změnit politiku a financování odlesňování, chránit práva domorodců, bojovat proti nelegální těžbě a kácení, a hlavně se o problematiku zajímat, ne před ní zavírat oči. 

Tento článek vyšel ve čtvrtletníku Okafi – číslo 1., ročník 2026. Předplatné magazínu můžete objednávat na okafi.cz.

Zdroje:

1 – Filip Vrána. Studie: ČR se svou spotřebou podílí na odlesňování planety. Dostupné na: ekolist.cz.

2 – Deforestation and forest degradation. Dostupné na: www.worldwildlife.org. 

3 – Christina Nunez. Why deforestation matters—and what we can do to stop it. Dostupné na: nationalgeographic.com. 

4 – Hannah Ritchie. Deforestation and Forest Loss. Dostupné na: ourworldindata.org. 

5 – Agribusiness & Deforestation. Dostupné na: www.greenpeace.org.

6 – The Effects of Deforestation. Dostupné na: www.climateimpact.com. 

7 – Alokya Kanungo. The Silent Cry of the Forest: How Deforestation Impacts Indigenous Communities. Dostupné na: earth.org. 

Náhledová fotografie: Barbora Gajová