RDT metoda. Kouzlo jedné kapky vody

Mletí kávy je zdánlivě jednoduchý krok – nasypeme zrna, otočíme knoflíkem a během pár sekund máme čerstvě namletou kávu. Jenže každý barista i domácí nadšenec zná ten okamžik, kdy se z mlýnku vyvalí nejen vůně čerstvě namleté kávy, ale i mrak jemného prachu, který se lepí na stěny, ruce i kuchyňskou linku. Tento jev není náhoda – je to statická elektřina.
RTD

Statická elektřina v kávě – malá bouřka v mlýnku

Když se kávová zrna lámou o mlecí kameny, dochází k tzv. triboelektrickému efektu – třením se částice nabíjejí. Tento jev známe i z přírody – podobně vznikají blesky v bouřkových mracích nebo elektrické výboje při sopečné erupci. Čím jemnější mletí, tím větší povrchová plocha a tím více náboje vzniká. Problémem je, že kávová částice je izolant a její suchý povrch se chová jako plast nebo sklo. Náboj se po ní nerozprostře rovnoměrně, ale zůstane lokálně na povrchu. Pokud mají částice stejný náboj, začnou se odpuzovat – proto káva „létá“ z portafiltru a lepí se na stěny.

V praxi nejsou všechny částice nabité stejně. Některé jsou spíše kladné, jiné záporné. Tyto rozdíly vedou k přitažlivosti a tvorbě kávových shluků. To je pro baristu problém: při distribuci do portafiltru se hrudky těžko rozbíjejí a v extrakci pak vznikají kanálky (chanelling) – voda protéká nerovnoměrně a negativně ovlivňuje extrakci.

Vědci jako Christopher Hendon (University of Oregon) nebo Joshua Méndez Harper (Portland State University) uvádí, že hodnoty naměřeného náboje při mletí kávy jsou srovnatelné s přírodními elektrostatickými jevy. Pro baristu je to ale spíše praktický problém – jak dostat kávu z mlýnku čistě a konzistentně?

„Tady to zajiskří“; zdroj: Cristian Rojas, upraveno

Jak ovlivnit statickou elektřinu – metoda „Just Add Water

RDT (Ross Droplet Technique) vznikla v roce 2005 díky baristovi Davidu Rossovi, který experimentoval s domácím mletím. Její princip je prostý – na dávku kávy (např. 18 g) přidáš jednu kapku vody nebo jemnou střičku rozprašovačem.

Když na zrna přidáš kapku vody, povrch se stane vodivějším a náboj se rozptýlí. Mletá káva pak padá dolů čistě a bez divokého elektrostatického „ohňostroje“.

Je to stejné, jako když si lehce navlhčíš ruce a přestane tě kopat klika u dveří.

Experimenty ukazují, že statický náboj se sníží až o 50 % při dávkování 10 µL (mikrolitrů) vody na gram kávy. Retence kávy v mlýnku klesne z 10 % na cca 2,5 %. Distribuce mleté kávy je homogennější, což usnadňuje přípravu espressa. Shoty s RDT vytékají téměř dvakrát déle, což indukuje absenci mikrokanálků, kterými voda protéká snadněji. Shoty měly také vyšší koncentraci rozpuštěných látek (TDS) až o 0,5 %, což znamená plnější chuť espressa a efektivnější využití suroviny. Jinými slovy – jedna kapka vody nejen ulehčí práci baristovi, ale zároveň mění fyzikální vlastnosti extrakce a chuť šálku.

„Just add water“; zdroj: vlastní

Méně je více

Samozřejmě, že nesprávné používání RDT metody přináší i svá rizika. Příliš namočená zrna se mohou začít lepit a zbytečně zatěžovat mlýnek. Proto stačí použít opravdu jen kapku vody. Důležité je též používat čistou vodu. Ideální je filtrovaná nebo balená voda bez minerálů, která netvoří uvnitř mlýnku usazeniny. A poslední pravidlo – neodkládej to. Vlhká káva by neměla čekat dlouho v násypce, protože vlhkost může ovlivnit nejen její chuť, ale i životnost kávy a mlýnku.

Ionizér jako další krok

Kromě kapky vody existuje ještě jedno řešení, které si našlo cestu do světa kávy – ionizéry. Fungují na jednoduchém principu. Uvolňují do proudu vzduchu kladné a záporné ionty, které neutralizují elektrický náboj na mleté kávě. Výsledek je stejný jako při použití vody. Káva padá klidně dolů, bez chaotického prachu a hrudek. Některé špičkové mlýnky jako třeba Weber EG-1 už takový doplněk mají. Je to trochu jako sci-fi verze RDT – zatím dražší, méně dostupná, ale ukazující směr, kterým se technologie může ubírat.

Weber EG-1, mlýnek s ionizérem; zdroj: Káva Monro

Budoucnost mlýnků

Dnes si pomáháme kapkou vody nebo ionizérem, ale co když za pár let budeme mít mlýnky, které si s elektrostatikou poradí samy? Výrobci už testují antistatické materiály, povlaky a konstrukce, které přirozeně odvádějí náboj. Z obyčejného mletí by se tak mohla stát precizní disciplína s asistencí technologií, kde barista jen nastaví parametry a o zbytek se postará sám mlýnek.

Závěrem

Statická elektřina při mletí kávy není jen drobný technický detail – ovlivňuje čistotu práce, konzistenci extrakce i samotný chuťový zážitek. Ať už se rozhodneš zůstat u jednoduchého triku s kapkou vody, nebo tě láká high-tech budoucnost s ionizéry a chytrými mlýnky, jedno je jisté – každý krok směrem k větší preciznosti posouvá tvůj šálek o úroveň výš. A o to přece jde – užít si každý doušek v jeho nejlepší možné podobě.

Sdílejte

1 (1)
Superfood latte pod lupou. Co dělá mléko s funkčními nápoji?

To nejlepší ze světa kávy jednou za měsíc do mailu? Přihlaste se k odběru!

This field is for validation purposes and should be left unchanged.

Další články

cupping kávy
Na pořadí záleží. Proč má řazení kávy na cuppingu svá pravidla?
Cupping není jen o tom, co ochutnáváte, ale hlavně v jakém pořadí. Špatné řazení a jemnější káva nemá...
2 (1)
Matcha a mléko – kamarádi, nebo soupeři?
Existují nápoje, které pijeme spíš ze zvyku. Ranní kávu, abychom se probrali. Bylinkový čaj, když nás...
Chiroso Sidra
5 odrůd, které budeme vídat častěji: Chiroso, Maragesha a další
Svět výběrové kávy už dávno není jen o Bourbonu či Geishi. Klimatické změny a touha po unikátnosti motivují...
latte art
Kvíz: malování do kávy alias umění latte art
Jak dobře vlastně rozumíš latte artu? Tenhle kvíz nejde po tom, kolik srdíček máš nalitých v životopise,...