Julius Meinl. Čech, který naučil Vídeň pít dobrou kávu

Markéta Sladkovská · 2026-10-28

Pojem „vídeňská káva“ zná každý, ale málokto ví, že za touto ikonickou kulturou stojí Čech z podhůří Krušných hor. Poznejte příběh Julia Meinla, který svým vynálezem způsobil kávovou revoluci v celém Rakousku-Uhersku a jehož značka spojuje historii s dneškem.

Dnes, 28. října, sice slavíme vznik samostatného Československa, ale náš dnešní příběh nás dovede zpět do doby, kdy byly Čechy a Vídeň jedno. Pojem „vídeňská káva“ má vlastně kořeny u nás, v podhůří Krušných hor. Málokdo totiž ví, že zakladatel jedné z nejznámějších kávových značek Rakouska-Uherska je Čech. A nebavíme se teď o nikom jiném než o Juliu Meinlovi. Proč dnes máme toto jméno spojené spíše s vídeňskou kávovou kulturou? I o tom se dnes společně pobavíme.

Julius Meinl

Píše se rok 1824 a v Kraslicích v podhůří Krušných hor se do rodiny pekařů narodil Julius Meinl. Jeho cesta pokračovala přes Prahu až do Vídně, kde roku 1862 otevřel svůj první obchod nejen s kávou. Vedle kakaa, čaje, cukru, koření a rýže prodával také zelená kávová zrna. V tehdejší době totiž prodej pražené kávy neexistoval. Zákazníci si koupili zelenou kávu, kterou následně pražili doma na pánvích – a to byl mnohdy kámen úrazu. Zelená kávová zrnka se mohla jednoduše spálit a produkt znehodnotit, navíc „konzistentní“ produkt, který prodejce prodal, chutnal v každé domácnosti úplně jinak.

To vnuklo Juliovi nápad, který způsobil revoluci v kávovém průmyslu. Julius v roce 1877 přišel s vlastní technologií bubnového pražení kávy, což mimo jiné slibovalo lidem vychutnání si kávy bez spálené pachuti. Především tak začal masivní prodej čerstvě pražené kávy, která si uchovává stálou chuť a vůni, v Rakousko-Uherské monarchii. Roku 1912 se společnost Julius Meinl stěhuje na svoji dnešní adresu (Julius Meinl-Gasse). A o rok později už jde o největšího pražiče v celém Rakousku-Uhersku.

Naše osamostatnění od vídeňského vlivu

Píše se rok 1918, dochází k rozpadu Rakouska-Uherska a vzniká samostatné Československo. Roku 1914 ve věku 90 let Julius umírá. Jeho značka ale pokračuje dál – rok před svou smrtí předal podnik s několika pobočkami svému synovi, Juliovi II. V meziválečném Československu pak firma Julius Meinl provozovala více než 100 moderních prodejen.

Kolem roku 1938 byla v Československu až čtvrtina maloobchodního byznysu firmy (118 z 572 prodejen). Jejich místní zákazníci se dali vyčíslit na 6,4 milionu. Obchody této značky byly jistou ukázkou luxusu, nejvyšší kvality a exotičnosti produktů. A nejspíše proto byly tak oblíbené. V meziválečném Československu předepisovala firma standardy péče o zákazníka a pravidla moderního obchodu.

První republika: Praha dohání Vídeň

Společně s rozkvětem Meinlova impéria nerostla jen obliba kávy v domácím prostředí. Trh reagoval a došlo k rozmachu na poli společenského života v českých kavárnách. Julius Meinl byl sice úzce napojen na Vídeň, ale i samostatné Československo zažívalo kávový zlatý věk. Známé pražské kavárny (Slavia, Union, Louvre, …) se staly domovem intelektuálů. Spisovatelé zde měli své stoly, novináři psali své články u šálků kávy, dokonce i politici zde nad kávou formovali myšlenky nové republiky.

Tehdejší zákazníci tak kladli daleko větší důraz na kvalitu kávových zrn, s čímž raketově rostla i poptávka po tomto produktu. A právě firma Julius Meinl dodávala do domácností i podniků tu nejvyšší kvalitu. Káva a kavárny tak nebyly vnímány pouze jako pánská zábava nebo jako lék z lékárny, ale šlo o dostupný symbol, který jste si chtěli vychutnat v tehdejší moderní době. Šlo o ukázku moderního životního stylu a městské elegance, ke které Julius Meinl nedílně přispěl.

Červený orientální fez a silueta postavy

Od roku 1924 známe díky grafickému designérovi Josephu Binderovi ikonické logo značky. Červená silueta znalce kávy s fezem – plstěnou válcovitou pokrývkou hlavy a třásničkou – patří neodmyslitelně k identitě značky. Právě zmiňovaný znalec kávy má odkazovat na osmanskou legendu z roku 1683, kdy Turci při neúspěšném obléhání Vídně zanechali před branami města pytle s kávou. Logo proto vzdává hold tureckému vlivu, díky kterému se káva do Vídně dostala.

Že jde o stále atraktivní značku, dokládá i skutečnost stále fungujícího vlajkového obchodu z roku 1950. V centru Vídně, na ulici Graben 19, otevřela značka svůj obchod, který zde funguje dodnes. Sortiment obchodu se pouze rozšířil od kávy směrem k prémiovým potravinám.

Od té doby prošlo logo značky zjednodušením. Italský designer Matteo Thun modernizoval logo v roce 2004. Typická červená silueta reaguje na současný minimalismus a linie fezu se promítla mimo jiné do typických šálků značky. O 6 let později navrhl i nové obaly kávy. Aktuálně je společnost Julius Meinl vedena již pátou generací rodiny.

Vídeňská kávová kultura

Sama firma si dnes zakládá na oblasti pohostinství a kávě v hotelových provozech. I pojem Vídeňská kávová kultura je od roku 2011 zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO. Co si však pod tímto pojmem představit? UNESCO ve svém oficiálním vymezení pamatuje na hmatatelné estetické prvky ale i nehmotnou filozofii podniku.

Pro vídeňskou kavárenskou kulturu jsou typické mramorové stoly, židle značky Thonet, boxy (lóže), novinové stolky a interiérové detaily v historizujícím stylu. Vídeňské kavárny jsou místem, kde vám naúčtují jen kávu, ale vychutnáte si zde čas i prostor.

Tradiční Vídeňská kávová kultura totiž není pouze o kávě, ale spíše o celém rituálu. I samotné podávání má svá pravidla – stříbrný podnos se sklenicí vody a lžičkou a i samotné nápoje v tradičních kavárnách mnohdy vypadají jinak. Skvělým příkladem může být Wiener Melange – espresso s napěněným mlékem, které nejvíce odpovídá cappuccinu.

A co kdyby Julius před více než 160 lety neodešel otevřít svůj obchod od Vídně, ale zůstal by v Čechách? Představme si, že by tento rozmach kávové kultury propukl přímo v Praze! Jak by dnes vypadala naše kávová kultura? Jde sice pouze o fiktivní myšlenku, ale troufnu si říct, že by u nás nástup výběrové kávy nebyl tak rychlý, stejně jako je tomu dnes ve zmiňované Vídni, kde se zákazníci stále tak trochu přeučují na dnešní novinky.

Tradiční tmavší pražení, hořké tóny v kávě, které se skvěle doplňují se sladkostí Sacher dortu jsou stále v jistém kontrastu k dnešním trendům 3. kávové vlny. Nynější přístup k výběrové kávě, kdy zákazníci preferují světlé pražení a ovocné tóny v šálku, je sice skvělý, ale kdo ví, kde by dnes byl bez dlouhých let tradice, ke kterým rodina Meinlů bezpochyby přispěla.

Sama značku nemám spojenou s kávou

Přestože značku Juliuse Meinla samozřejmě znám, jejich kávu jsem nejspíš nikdy neochutnala. Naopak mám tuto značku spojenou s něčím úplně jiným. Julia Meinla si spojuji se supermarketem, který stál na přelomu tisíciletí v Brně na ulici Veveří. Zatímco začátky značky znamenaly určitou prémiovost koloniálů se speciálním zbožím v podobě kávy, čaje, koření a lahůdek, později se firma rozšířila do klasických maloobchodních řetězců.

Zmiňovaný supermarket z mých dětských vzpomínek fungoval až do roku 2005, kdy tuto síť odkoupila firma Ahold – tedy dnešní Albert. Éra supermarketů tak pro značku Julius Meinl skončila, ale dále se věnovala kávě a čaji jako úspěšná kávová společnost.

I dnes najdeme některé investice rodiny Meinlů v Česku. Jde například o luxusní hotel The Julius Prague nebo o obchod House of Julius Meinl Gourmet, který najdeme na Senovážném náměstí v Praze.

Už jste se někdy zamysleli nad tím, kdo je vlastně tím „nejznámějším kávovým Čechem“? Pravděpodobně ještě včera bych odpověděla, že jde o někoho z dnešní kávové vlny. Ovšem dnes už to vidím jinak, má odpověď by byla Julius Meinl.

Ať tak či onak, nezapomeňme. Káva spojovala lidi za dob Rakouska-Uherska, za První republiky a spojuje nás i dnes.