Klasické problémy, jako to, že dýška nejdou obsluze, ale vedení, že jsou na pracovišti kamery, o nichž baristům nikdo ani neřekl, že musí platit za rozbité nádobí a špatně ukrojené dorty, že nikoho nezajímá, když na směně nestíhají nebo když je za barem a v kuchyni v létě 30 stupňů, ale stejně nikdo nekoupí klimatizaci.
Většina lidí má psychickou licenci na práci v gastru. Řekla bych, že je to něco mezi třemi a pěti lety, záleží na konkrétních zkušenostech a povaze člověka. Je také spousta lidí, kteří práci v gastru zvládnou třeba celý život. Jsou to hrdinové a měli bychom být rádi, že je máme.
Následující mini příběhy jsou opravdové zkušenosti mladých vysokoškolských gastro pracovníků. Všechna jména jsou vymyšlená a o které konkrétní podniky šlo se také nedozvíte. Pojďme se společně trochu rozhořčit nad nepříjemnými zážitky, které si tito mladí z gastra odnáší.
Chcete mléko do kávy?
Anna pracovala v kavárně, která byla součástí rekreačního střediska. Týden u nich byla ubytovaná rodina, která každý den chodila na výlet. Otec však vždy zůstal v hotelu a jen seděl v kavárně. Anna mu přinesla kávu a zeptala se, jestli by si k tomu dal mléko. Podíval se na ni a odpověděl: „Jen, pokud si ho od vás můžu nadojit.” Otočila se na podpatku a odešla. Po zbytek týdne ho odmítala obsloužit.
Mohla byste laskavě začít něco dělat?
Za Veronikou do kavárny občas chodíval starší pár na lungo a zákusek. Nikdy nebyli dvakrát příjemní, ale až po tomhle zážitku si baristka byla jistá, že už je obsluhovat opravdu nechce. Sedli si na zahrádku a Veronika jim přinesla vodu. Pán se zeptal, co to je, tak v klidu odpověděla, že filtrovaná voda. Vzal si od ní skleničku a zatímco se na ni upřeně díval, vylil její obsah do květináče vedle stolu. Poté jen řekl, ať mu přinese Matoni. Byla zaražená a zmatená, ale rozhodla se to neřešit. Když jim Matonku přinesla, paní řekla, že si dá něco k jídlu. Veronika jí ukázala, kde v listku najde nabídku jídel a řekla jí, že ji za chvilku přijde objednat. O pár minut později vlétla paní dovnitř k baru a zakřičela na baristku, aby laskavě začala něco dělat.
Kontrolujte ji, ať něco nepokazí
Ema začala v nové práci. Bylo to pro ni už několikáté gastro, zkušenosti s obsluhou měla velké. Majitel jí dal zkusit udělat jednu kávu, aniž by jí vysvětlil jakákoliv specifika jejich kávovaru. Kávy se napil, zhodnotil, že není dobrá a oznámil Emě, že za kávovarem určitě nebude. Po nějaké době, když už byla v kavárně zajetá a věděla, co a jak, jí její kolegyně na směně řekla, že šéf všem ostatním píše, ať ji hlídají a ať si dávají pozor na všechno, co dělá. Po nějaké době Emě majitel přestal dávat směny, bez jakéhokoliv vysvětlení. Svoje neadekvátní chování završil tím, že dívku vyhodil přes zprávu. Důvodem podle něj bylo, že se Ema na zákazníky málo usmívá. Ve zprávě jí dost jednoznačně a příkře navrhl, aby úplně změnila práci, že tohle není nic pro ni. Ema si zpětně hledala jméno jejího ex-šéfa na internetu a dočetla se, že seděl tři roky ve vězení za pohlavní zneužívání nezletilých holek. Sliboval jim natáčení pornografických filmů a následně s nimi měl sex. Potvrdilo se 14 případů.
To jsou ti nejškaredější šneci, co jsem kdy viděla!
Lenka pracovala v kuchyni v kavárně. Jeden den upekla skořicové šneky, jako už mnohdy předtím. Šéfová jí na to řekla, že jsou to ti nejškaredější sneci, které kdy viděla, přitom vypadali úplně normálně a nebyl žádný problém je prodat. Potom jednoho ochutnala a přímo před Lenkou sousto vyplivla do koše. Tam také následně skončil celý pekáč.
V gastru – baristka, chůva, pradlena?
Dáša pracovala v kavárně, kde bylo úplně normální, že musela třeba šéfové hlídat dítě. Utěrky chodily baristky žehlit k majitelce podniku domů. Šéfová holky na směně neustále kontrolovala, vždycky si našla problém, záminku, proč baristkám za něco vynadat. Občas měla Dáša směny i s manželem majitelky. Ten byl však víc doma než v práci. Často na dlouho odcházel s tím, že mu žena uvařila oběd nebo že ho doma potřebuje, takže směnu (kterou měl samožrejmě zaplacenou) oddřela Dáša sama. Takové chování a disrespekt byl na pracovišti na denním pořádku.
Odstraňte odsud ty mouchy, prosím
Marie měla směnu v krásný letní den. Z venku za ní přišla zákaznice, která seděla na zahrádce a provokativně se Marie zeptala, jestli by byla tak laskavá a udělala něco s těmi mouchami, které jí létají kolem jídla. Marie se omluvila, že s tím asi nic neudělá. Paní vypadala velmi nespokojeně s „neochotou” baristky.
Nevadí, že už máte zavřeno
Linda už dávno uklízela, podnik měla zavřený. Přišla za ní paní, která si za každou cenu chtěla koupit ledový čaj. Linda se jí omluvila, že už mají po zavíračce a paní se s ní začala hádat, že to přece nevadí, když ji dá hotovost a ona ten nápoj jen vytáhne z ledničky. Ani relevantní argumenty, jako to, že mají prodej čehokoliv po zavření podniku zakázaný od vedení nebo to, že má zavřenou kasu a všechno prodané, vůbec nezabraly. Po deseti minutách dohadování se musela Linda před neodbytnou zákaznicí „utéct” do místnosti pro personál, aby ji nechala být.
A co s tím mám jako dělat?
Po tom, co Anežku vyhodili z gastro práce s odůvodněním, že dělala až moc věcí a měla až moc nápadů se rozhodla navštívit podnik s kamarádkou. Už od začátku se k ní obsluha, její bývalá kolegyně, chovala poněkud opovržlivě. Na kávu čekaly 15 minut, i když na baru baristi v mezičase jen stáli a koukali. Když kávu dostaly, servírka si nechtěně vymáchala vlasy v Anežčině cappuccinu. Jen si zamumlala nějakou nadávku a bez omluvy rozbité cappuccino se stopami svého DNA položila dívkám na stůl. U placení se Anežka ohradila, že zaplatí jen jednu kávu, protože se vlasového cappuccina vůbec nedotkla a řekla, že je to nehygienické, že jim vážně takovou kávu přinesla. „A co s tím mám jako dělat?“ odpověděla našvaně baristka a nakonec dívky nechala zaplatit jen jednu kávu.
Negativních zážitků z gastra se mezi mladými nastřádala velká spousta. Na druhou stranu je důležité si připomenout, že gastro přes to všechno, může být stále krásná práce. Úsměvy na tvářích návštěvníků podniku, radost z dobré tržby nebo příjemných smalltalků se zákazníky… práce s lidmi je krásná, pokud jsme na sebe milí. Pojďme se prosím zamyslet a navzájem si nekazit den. Ocení to obě strany.
