Co vám káva provede a pivo by to nikdy nenapadlo

V téhle kávové anti-marketingové akci probereme jasné nevýhody tohoto nápojového fenoménu a uskutečníme jakýsi propagační flip směrem k pivu. Co necháváme kávě procházet? Proč setrváváme v tomhle toxickém vztahu, když nám občas dělá takové zle? – vždyť pivo by nám tohle nikdy neprovedlo.

„Pivo by mě nikdy neopařilo, narozdíl od kafe!“ zní z úst již každého druhého klasika. Klasika, rozhodně ne generace Z, sedícího nad pivem. „Kafe je sezónní potravina, furt jiná – zato pivo, to tady bude vždycky pro tebe furt stejné,“ říká jiný. Nebo slovy Havla z alternativního vesmíru: „Káva je existenciální úzkost v hrnku. Zato pivo je naděje, že to nějak dopadne.“

Tato slova z řad různých milovníků piva pošklebujících se nad tou kávu pijící omladinou nám dávají jasně najevo tu správnou ethanolovou skepsi vůči novým trendům, navíc obohacenou o náladu „Besserwissera“, že by ta mládež neměla utrácet stokoruny denně na avochlebících a vyladěném filtru; že pro ty všechny návštěvy kaváren nemají ještě své vlastní bydlení. Btw.: pivo se nepočítá – to má jasnou přidanou hodnotu, která stojí za vaše peníze.

Nevýhody, co káva má, ale pivo ne?

Když si dáte jedno, dvě, tři kafe v rychlém sledu, začnete pociťovat jakousi úzkostnou tupotu na vašem hrudníku. Kofein totiž stimuluje centrální nervovou soustavu a ve větším množství to může vést právě k nervozitě bez opodstatnění; ke třesu rukou (ne ten, když se s někým zdravíte) a úzkostným stavům. Když si dáte jedno, dvě, tři piva, spíše vás to uklidní, posadí hlouběji do židle a naučí vás používat slova jako „hele, vole“ a „tak to je“.

Pijete si tak své šesté kafe v zaprděné kanceláři, je pět hodin odpoledne a v tom vám něco začne přeskakovat na levém prsu. Kofeinová arytmie. Káva rozhodí srdeční rytmus s pocitem, že ten život má potenciál, a tak byste byli blbci, kdybyste ho promarnili, tak pracujte dál; pivo nás naopak pohladí a řekne, že ten život potenciál sice má, „ale stejně z toho nic nebude, tak se uvolni“.

Už to asi dobře znáte – objednáte si kafe a při prvním doušku (často jen při ovonění) cítíte jakousi změnu v místech, kde se tělo setkává se židlí. U kávy je to často instantní a nepotřebujeme mít přílišný tekutinový input, aby se tyto změny přetvořily v procesy. Odkazuji tímto na svůj článek z toho zábavného šálku. Pivo v tomhle není vůbec tolik invazivní – čuráte hodně, to jo. Ale projeví se to až během druhého piva, kdy atakujete hranici jednoho litru tekutin uvnitř organismu, což je nadmíru pochopitelné, že návštěv toalety pak bude hned několik!

Poslední takovou nevýhodou, kterou bych vás rád v rámci článku obdařil, je fakt, že káva barví zuby. Jak poznáte kávového profíka od toho pivního? Ten kávový má o něco tmavší úsměv. 🙂 Můžete namítat, že pivo zase dělá pivase – ale při prvním setkání se lidé vždy nejdřív dívají na boty (proto nás mámy fušují do toho, abychom si je pravidelně čistili) a teprve pak na úsměv! Kolem tak velkého pivního tělesa se stejně vytvoří vlastní gravitační pole a láme světlo, a tedy objekt zbytečně zkresluje, takže je jeho výpovědní hodnota nicneříkající.

Zeptal jsem se četa džepeta

Je krásné vidět, že i umělá inteligence má smysl pro kávu a pivo.

Když se na tuto problematiku podíváme jako na sociální archetypy, tak káva je ten študák filozofie, který má pod paží svazek knih s podtrhaným Nietzschem; zato pivo je klasický štamgast s vlastním účtem na kase, který vám během pěti minut dokáže vysvětlit, proč by přijetí eura zničilo českou ekonomiku.

Opět… vztáhneme-li to na tu úzkostlivou stránku kávy, tak ta nám vytváří otázky, které jsme nikdy ani nechtěli slyšet. Zato pivo nám jemným podprahovým způsobem nabízí odpovědi na otázky, na které jsme nikdy odpověď nepotřebovali.

Dalo by se také říci, že káva je srovnatelná s kategorickým imperativem „ráno vstát z postele“ a pivo je zase hypotetický imperativ „zůstat v hospodě“.

Udělejte si ze všeho poetický rituál

Kafe by pravděpodobně řeklo: „Mějte rádi mě a mě a mě – a matchu tlučte, dokavaď nezmodrá“. Pivo je celkově větší chill guy a řeklo by něco ve smyslu: „Hele, pijte si, co chcete. Dokud jsem levnější než voda, tak vím, že se ke mně vždy jednou za čas vrátíte“. A má pravdu v tom „pijte si, co chcete“. Pokud člověk cherry-pickuje výhody toho svého oblíbeného nápoje, vždy bude o něco lepší než jakákoliv tekutá konkurence.

Vemte si to své oblíbeno a vytvořte si kolem něj nějaký opakující se rituál. Když jsem již čtvrtý den po sobě ve své oblíbené hospodě, podezírám se z alkoholismu – tak si holt dám nealko a uvědomím si, že se mi z toho stává to poetično opakujících se jistot v životě. Otevírám knihu nebo zdravím své přátele a vím, že to je vlastně na dobré cestě. 

Veškeré obrázky, včetně toho titulního, vytvořila umělá inteligence (ChatGPT).