Tady, nebo s sebou? Rekelímky jako řešení pro Starbucks a další

Exkluzivní odpad se jménem

Nedávno jsem seděl kousek od pobočky Starbucks a čekal na schůzku. Během těch deseti minut, které jsem využil k rozjímání a meditaci, jsem si nemohl nevšimnout strašlivého zlozvyku, jenž tento řetězec marketingově tak podporuje. Jednorázové kelímky s vlnobitím něčeho, co by se asi dalo nazvat často přesirupovanou přeslazenou kávou za nehorázně vysokou cenu neodpovídající kvalitě obsahu. Primitivní pointa jejich marketingu, jež mu ironicky dodává punc a exkluzivitu, je jméno naškrábané černou lihovou fixou na stěně kelímku.

Podle CBS News jsou kelímky používané ve Starbucks vyráběny z papíru s plastovou vrstvou na vnitřní straně. Ta je obvykle z polyethylenu (PE) a tvoří přibližně 5 % hmotnosti kelímku. Kvůli této kombinaci materiálů je recyklace kelímků náročná, protože vyžaduje speciální zařízení schopná oddělit plast od papíru. Víčka, zpravidla nedílná součást to go objednávek, jsou pak často vyrobena z polypropylenu (PP), což je plast označovaný v mnoha lokalitách jako recyklovatelný. V praxi je však recyklace těchto víček omezená, protože jen na málo místech je skutečně zpracovávají.

Vedení Starbucksu se již od roku 2006 snaží snížit odpadovou stopu. Začali používat papírové kelímky, které obsahují 10 % recyklovaných vláken, před rokem uvedli na trh kelímky na studené nápoje, které obsahují o 10–20 % méně plastu a v některých provozovnách ve Spojených státech nyní testují vyloženě kompostovatelné kelímky. 

Podle dostupných údajů Starbucks každoročně distribuuje více než 4 miliardy jednorázových kelímků po celém světě. To znamená, že spotřebují více než 8000 papírových kelímků za jednu jedinou minutu! K výrobě tohoto množství kelímků je přitom každoročně pokáceno přibližně 1,6 milionu stromů. ​Navzdory snahám o recyklaci většina těchto kelímků končí na skládkách nebo ve spalovnách: Vyšetřování CBS News zjistilo, že z 36 jejich sledovaných kelímků pouze čtyři dorazily do zařízení na třídění odpadu; ostatní skončily na skládkách, ve spalovnách nebo v překladištích odpadu.

Vzhledem k velikosti společnosti a globálnímu dosahu je pravděpodobné, že Starbucks generuje více odpadu z jednorázových kelímků než většina ostatních kavárenských značek, ne-li nejvíce. Jakákoli snaha o omezení odpadu je zde tedy na místě. Řešením tak mohou být reusable kelímky. Jenže jaký si pořídit? Tenhle protéká, tamten je snadno rozbitelný, protože je skleněný, tento neudrží teplo… Udělali jsme proto přehled spokojenosti u různých typů kávových konzumentů – lidí z kanclů, studentů vysokých a středních škol a matek na rodičovské.

Otevřený plecháček pro klidné odpoledne

Začnu kolegyněmi z redakce. Kateřina, kávově pracující matka na mateřské, rozhodně ale ne dovolené, používá otevřený (bezvíčkový) prachobyčejný plecháček. Protože v obyčejnosti je krása. Katka ví, že si na kafe prostě musí udělat čas, jinak jí vystydne nebo ho jedno z jejích dětí vylije. „Rozhodně se nehodí do auta ani do stojanu na nápoje na kočárek, ale nelze ho nemilovat a nutí jen k tomu vypít si to kafe trochu v klidu,“ sdílí Katka. 

Jistota do ruky – sklo

Markéta, redaktorka a brzy taktéž maminka, je věrná zavedené značce – KeepCup. Používá skleněnou verzi velikosti M. „Člověk musí počítat s tím, že bude nápoj pít hned a že odchází s kelímkem, který musí mít v ruce,“ upozorňuje Markéta. Je její KeepCup bezchybný? „Není. Problém nastává s plastovým uzávěrem, který – ne že by tekl po obvodu –, ale teče středem, a to i když kelímek nějak zvlášť nenaklápíte. Děje se to hlavně u horkých nápojů, takže doma si V60 klidně udělejte, ale počítejte s tím, že než dojdete na zastávku máte celou ruku od kávy.“ U skleněné varianty je potřeba také brát na vědomí, že kvůli korku nemůže kelímek do myčky – korek totiž nejde oddělit. Výhodou je naopak hlavně to, že sklo do sebe nenatahuje pachy. „Pokud s ním vyloženě nehodíte o zem, je dost bytelný,“ radí Markéta. 

Se značkou KeepCup je spokojená i Fatima, zaměstnankyně Masarykovy univerzity. Ta má stejnou velikost i materiál jako Markéta. „Řekla bych, že je spíše těžší, ale esteticky vypadá za mě lépe než plast/nerez,“ usuzuje. S Markétou se shoduje v tom, že kelímek není úplně vhodný do batohu, kde se snadno vylije – a to především kvůli již zmíněnému otvoru, který je pohyblivý. Stejně tak ho nedoporučuje pro umývání v myčce. Fatima má kelímek 5 let a je s ním stále spokojená – nezapáchá, neodírá se a nemění barvu. 

Tekoucí a netekoucí 

Se skleněným KeepCupem nebyla příliš spokojená Lucie, doktorandka české literatury. Na dlouho na něj zanevřela, ale nedávno na něj náhodou narazila a řekla si, že ho zkusí opravit: „Dala jsem to plastové víčko do hrnce s vroucí vodou, pak ho hodila do lednice a už neteče.“ Tento postup doporučujeme jen na vlastní riziko, nejedná se o žádné oficiální řešení, jak vadný KeepCup opravit.

Jelikož má poslední době v oblibě hlavně nápoje typu flat white, na který je KeepCup velikosti M příliš velký a baristům se do něj nemaluje úplně dobře, pořídila si do zásoby ještě jeden reusable kelímek. „Je to nerezový Frank Green, který se svou velikostí 175 ml vyhovuje lépe.“ Nerez je navíc skvělý materiál: nezapáchá, dobře se myje (a to i v myčce), barva se z něj neloupe, a má navíc skvěle rozebíratelné víčko. „Do batohu bych ho však opět s nápojem uvnitř neházela,“ upozorňuje Markéta.

Já sám vlastním rovněž Frank Green, nicméně komplet plastový Original Harbor Mist. Musím říct, že jsem s ním dlouhodobě velmi spokojený a troufám si ho i s nápojem hodit do batohu, aniž bych měl obavu, že vyteče. Je celý rozložitelný, a to do té nejmenší součástky, takže se dobře myje. Po použití ho ihned umývám, takže nedokážu posoudit, jestli jednoduše načichne. 

Jistota do batohu

O doporučení dalšího reusable kelímku, který je vhodný na vhození do batohu bez starostí, se postaral fotograf a vysokoškolský student Ondřej. Ten je majitelem značky Fellow Carter Everywhere. „Teplotu drží super, pokud ho předehřeješ a děláš kafe rovnou do něj, tak je třeba i po 4–6 hodinách pořád teplý,“ říká Ondra. Umývání prý probíhá také dobře – a není to jeho jediná kvalita. „Má ale fakt skvělou hranu na pití, ta je opravdu úžasně tvarovaná na rty a nikdy jsem na žádné termosce nezažil něco podobnýho,“ sdílí nadšeně. Je prý také poměrně lehký. A kde je ten zakopaný pes? „Důležitý je zmínit, že mám tu první verzi. Ty novější, co se prodávají dneska víc, už jsou užší a myslím, že ty by se umývaly trošku hůř. Hlavní benefit toho staršího je, že můžeš připravovat AeroPress rovnou na něm. To už s novějšíma bohužel nejde,“ přiznává Ondra. No… tak či tak to nezní vůbec zle, že?

Preferujete-li plasťáky

Jste-li nepřátelé skleněných kelímků a hledáte-li něco lehkého, jediným vaším reusable přítelem bude nejspíše nějaká forma plastu. Takovým případem je třeba Martin, student architektury. Vlastní Circular Cup, který má zhruba 2 roky, ale zaužívaný je mnohem déle, protože jej zdědil po kamarádce. „Hrníček je příjemně lehký a při pádu nehrozí, že by se rozbil. Chvíli jsem si musel zvykat na povrch těla hrnku, který je poměrně hrubý a lze cítit kousky recyklovaného plastu použitého na jeho výrobu,“ sděluje Martin. Nejvíce si chválí uzávěr. Po jeho stlačení je totiž možné pít ze všech stran a víčko prý dobře těsní po celém obvodu. „Můžeš ho sice otočit vzhůru nohama, ale do batohu bych ho jen tak nehodil,“ přiznává Martin. Další výhodou je, že víčko lze při umývání rozložit. „Kafe vydrží horké cca hodinu, tři hodiny po naplnění je pak ješte příjemně teplé.“

Nejste-li přesvědčeni, že chcete některý z těchto reusable kelímků zakoupit, můžete si tzv. „pronajmout“ Rekelímek. V takovém případě ale riskujete, že se na všechny znovupoužitelné kelímky vyprdnete. Přesto na něj sází studentka pedagogického lycea, Viktorie. „Mám velikost odpovídající cappuccinu. Má to docela blbé pítko, nedrží to teplo a jednoduše se to vyleje. Teče to, když není člověk opatrný. Umývání je v pohodě a jde to dát do myčky,“ tvrdí Viktorie. Výhodou je, že můžete Rekelímek využít a znovu vrátit ve velkém množství kaváren, takže pokud si zapomenete ten svůj, je to rozhodně lepší cesta než ten jednorázový.

Kriticky naladěná je proti plastu třeba Lucie: „Plastové reusable kelímky mně hodně nedělají psychicky dobře, páč u toho vždycky myslím na ty miliony mikroplastů v mým těle.“ I to je rozhodně relevantní brát v potaz. 

Eko-bio-superudržitelné řešení

Pracovnice účetní kanceláře a učitelka Klára myslí na uhlíkovou stopu víc než kdokoli jiný, koho znám. Pořídila si proto hrnek MyCup´n Lid, který je vyrobený z cukrové třtiny s dřevěnými vlákny na bázi bioplastu. Ten nemá žádnou termofunkci, ale prý se snadno udržuje. „Nevýhodou je, že nemá žádné zavírání. Po umytí ale nezanechává žádný zápach,“ chválí si reusable kelímek Klára. 

Tip na závěr: nechladnoucí nápoj v lahvi?

Na konec článku si dovolím ultimátní tip na něco, co bych označil spíše jako termosku než hrnek. Na espresso based nápoje asi není úplně vhodný, ale pro všechny milovníky filtru je to značka ideál. Vlastním značku Lock&Lock, konkrétně typ Wave Bottle. Je to skvělá termolahev s klipsem na zacvaknutí. Perfektně těsní a nápoj drží horký i neskutečných 5 hodin. Nestíháte-li tak ráno, udělejte si kafe večer a přelijte jej do této termolahve. Ale pozor, aby vás vůně filtru nezlákala k tomu, že jej ještě tentýž večer vypijete! To byste se už pak asi nemuseli chystat na kutě… 

Které termohrnky a reusable kelímky vyhovují vám? Máte s těmi, které jsme tu uvedli, odlišné zkušenosti? Dejte nám vědět!