Káva spojuje. Lidi. Myšlenky. Rozhovory u malého stolku ve fancy kavárně. Ale jakmile se do příběhu připlete pes s čenichem v cappuccinu a s mléčnou pěnou na fouscích, přestáváme být v lifestyle rubrice a vstupujeme rovnou do toxikologie.
Tenhle text není proti kavárnám, ani proti psům v nich. Je proti kofeinu v tělech zvířat, která na něj evolučně ani metabolicky nejsou stavěná. A ano je psaný i pro ty „psí mámy“, které mají pocit, že když je to bio, bezlaktózové a se srdíčkem v pěně, tak to přece nemůže ublížit.
Kofein – jedna molekula, úplně jiné tělo
Kofein patří mezi methylxantiny – látky, které stimulují centrální nervovou soustavu. U člověka blokuje adenosinové receptory, čímž potlačuje pocit únavy, zvyšuje bdělost a lehce zrychluje metabolismus. Problém nastává ve chvíli, kdy si někdo myslí, že pes nebo kočka reagují stejně jako my. Nejsou to malí lidé ani bohové, to by museli být šílení. Jsou to zkrátka jiní savci – s jinými enzymy, jinou rychlostí metabolismu a jinou tolerancí k bioaktivním látkám.
Metabolický osud kofeinu
Jak si s kofeinem poradí lidské tělo
U člověka je kofein po požití rychle vstřebán v trávicím traktu a putuje do jater, kde je metabolizován enzymovým systémem cytochromu P450 (zejména CYP1A2).
Vznikají metabolity jako paraxanthin, theobromin a theofylin, které jsou následně relativně rychle vyloučeny. Poločas kofeinu u dospělého člověka se pohybuje přibližně 3–6 hodin.
Proto si můžeme dát kávu, fungovat – a tělo se s tím v rozumném čase vypořádá.
Pes – pomalý metabolismus a dlouhá zátěž
U psa je situace zásadně odlišná. Aktivita jaterních enzymů metabolizujících kofein je výrazně nižší, kofein se odbourává pomalu a část kofeinu se vrací zpět do oběhu (enterohepatální recirkulace). Výsledkem je, že kofein zůstává v těle psa 12–24 hodin, někdy i déle.
To, co u člověka znamená krátké povzbuzení, je u psa dlouhodobá chemická stimulace bez brzdy. U štěňat je situace výrazně horší. Studie ukazují extrémně dlouhý eliminační poločas u jednodenních štěňat (47,5 hodin) vs. dospělí psi (6,66 hodin). Co si z toho odnést prakticky? Malý pes + mladý věk + kofein = větší průšvih a delší dojezd.
Kočka – ještě menší tolerance, ještě větší riziko
Kočky jsou na tom metabolicky ještě hůř. Jejich játra mají omezenou schopnost zpracovávat některé cizorodé látky včetně methylxantinů. I velmi malé množství kofeinu tak může vést k rychlému rozvoji intoxikace s těžkými neurologickými projevy. Toxické dávky jsou uváděné nižší než u psů (často se zmiňuje rozmezí 80–150 mg).
Co kofein dělá v těle zvířete – biologická realita
Nervový systém a mozek jedou nonstop. Blokace adenosinových receptorů kofeinem znamená, že mozek nedostane signál k útlumu. U psa nebo kočky se to projeví neklidem, nervozitou, třesem, přecitlivělostí na podněty nebo panickými reakcemi. To není „energie“. To je stresová reakce nervového systému.
Srdce a krevní oběh začíná být pod tlakem. Kofein zvyšuje uvolňování adrenalinu a noradrenalinu. Důsledkem toho je zrychlený srdeční tep, zvýšený krevní tlak a riziko arytmií. U menších zvířat může dojít až ke kolapsu oběhu. A mléčná pěna na tom nic nemění.
Svaly a termoregulace přestávají fungovat a tělo je bez vypínače. Kofein ovlivňuje tok vápníku ve svalových buňkách, což vede k svalovému třesu, křečím a zvýšené produkci tepla. Zvíře se může nebezpečně přehřívat, aniž by bylo schopné situaci samo regulovat.
Trávicí trakt je poslední obrannou linií. Zvracení a průjem nejsou „citlivý žaludek“. Jsou to obranné mechanismy, kterými se tělo snaží toxickou látku co nejrychleji dostat ven. „Ale vždyť je to jen trochu pěny…“ Pěna znamená mléko (které samo o sobě může u psů vyvolat průjem), zbytky kávy a kofeinu. Navíc platí jednoduché pravidlo – neexistuje bezpečná dávka kofeinu pro psy a kočky.
Citlivost se liší podle hmotnosti, plemene i zdravotního stavu. To, co jednomu „projde“, může druhého poslat k veterináři. Otrava kofeinem není abstraktní pojem. V nejhorším případě znamená akutní veterinární zásah, infuzi, sedace, monitoring srdeční činnosti, stres pro zvíře i majitele a taky pěkných pár penízků vyhozených za vlastní blbost a cute post na instagramu.
Kolik kofeinu už může být problém – přepočet do espress
Aby si člověk dokázal lépe představit, o jakých dávkách se vlastně bavíme, je užitečné převést čísla do běžné kavárenské řeči. Jedno espresso obsahuje přibližně 60–65 mg kofeinu, přičemž konkrétní hodnota se může lišit podle použité kávy a způsobu přípravy. U menšího psa o hmotnosti kolem 5 kg se první mírné projevy, jako je lehký neklid nebo citlivější trávení, popisují zhruba od dávky odpovídající 1–2 espressům (cca 100 mg). Výraznější účinky na srdce a nervový systém se objevují až při vyšších množstvích, řádově několika espressech. U středně velkých psů jsou tyto hranice přirozeně ještě výše a u koček naopak níže (maximálně 1 espresso).
Zároveň je ale důležité dodat uklidňující poznámku. Pokud pes v kavárně náhodou olízne malé množství pěny z cappuccina, není to samo o sobě důvod k panice ani k okamžité návštěvě veterináře. Takto malé, náhodné množství kofeinu organismus většiny psů zvládne bez problémů. Skutečné riziko začíná až ve chvíli, kdy se zvíře dostane k většímu objemu kávy nebo ke koncentrovaným zdrojům kofeinu, jako je kávová sedlina, kapsle nebo tablety, kde už dávka může rychle překročit hranici, se kterou si tělo nedokáže poradit.
Závěrem
Pes v kavárně ano. Pes s kávou ne. Pokud chceš sdílet kavárenský moment se svým psem, jde to i bezpečně s čistou vodou nebo pamlskem. Styl není o tom, co má pes v hrnku. Styl je o tom, že víš, co mu nedat.
Káva spojuje. Zodpovědnost taky.
Kofein je fascinující molekula. Pro lidi. Pro psy a kočky je to zbytečný stres, biochemický chaos a reálné zdravotní riziko. Takže až si příště objednáš cappuccino se srdíčkem v pěně, nech ho jen pro sebe. Tvůj pes ocení mnohem víc klid, zdraví a to, že ho bereš vážně – ne jako doplněk k hrnku.
Autorem úvodní fotky je Dogs Lover.
