Těší mě, kofein
Kofein je přírodní purinový alkaloid. Jedná se o methylovaný derivát xantinu. Jeho hlavní účinek spočívá blokování adenosinových receptorů v mozku. Kofein funguje jako „falešný klíč“, který tyto receptory obsadí. Adenosin se během dne hromadí a vyvolává pocit ospalosti. Kofein je svou stukturou velice podobný právě adenosinu a kompetitivní inhibicí obsazuje receptory v mozku, tudíž se adenosin nemá již kam navázat a náš mozek tak dostává opačný signál. Výsledek? Pocit bdělosti, energie a lepší soustředění.
Kofein je bez nadsázky nejpopulárnější psychoaktivní látkou na světě – každý den ho konzumují miliardy lidí. Účinek kofeinu nastupuje už během 15–30 minut po požití a může trvat několik hodin, v závislosti na tom, jak rychle ho dokážeme odbourat v játrech – což je dáno mimo jiné i genetikou. Proto někdo usne po večerním espressu a jiný má oči dokořán až do půlnoci.
Zajímavé je, že kofein není jen o „nakopnutí“ – v malých dávkách podporuje kognici a náladu, zatímco ve vysokých může vyvolat nervozitu, třes či zrychlený tep.
I proto se o něm mluví jako o látce, která má dvojí tvář: v přiměřeném množství je spojencem bdělosti a výkonu, v přebytku se ale umí rychle obrátit proti nám. Právě na úkor mateinu je často shazován pro své negativní účinky na gastrointestinalní trakt, kardiovaskulární systém apod. Pojďme se tedy podívat, v čem je právě matein lepší a „zdravější“ variantou…
Těší mě, matein
Matein je přírodní purinový alkaloid. Jedná se o methylovaný derivát xantinu. Jeho hlavní účinek spočívá blokování adenosinových receptorů v mozku… Počkat. Tady se autorka musela splést. Tyto odstavce jsem před chvílí četl…
A nebo taky ne! Takhle bych mohla pokračovat dále. Matein je totiž naprosto identická látka jako kofein.
Pojem matein se začal používat v 19. století, kdy se evropským vědcům poprvé dostala do rukou cesmína paraguayská (Ilex paraguariensis), ze které se připravuje yerba mate. Protože se účinek nápoje zdál odlišný od kávy, usoudili, že obsahuje jiný stimulant.
Pozdější chemické analýzy ale ukázaly, že „matein“ je zcela totožný s kofeinem. Podobně se dříve říkalo teín kofeinu v čaji nebo guaranin kofeinu v guaraně. Vždy však šlo o stejnou molekulu.
Proč tedy lidé vnímají odlišné účinky kofeinu a mateinu, přestože se jedná o stejnou chemickou látku? Často slýcháme o pomalejším nástupu mateinu, delším trvání účinku… Jak je to tedy ve skutečnosti?
Rozdíly v účinku
Proč mate působí jinak než káva? A tady je jádro mýtu – yerba mate, matcha atd. obsahuje kofein stejně jako káva, ale v odlišném „koktejlu“ dalších bioaktivních látek. Tyto suroviny obsahují narozdíl od kávy značné množství chemických látek, které mohou mírnit prudké účinky kofeinu. Výsledkem je, že lidé popisují účinek yerba mate jako pozvolnější, delší a rovnoměrnější v porovnání s rychlým „nakopnutím“ a následným „pádem“ po kávě.
Zatímco káva obsahuje především chlorogenové kyseliny a melanoidiny vzniklé pražením, yerba mate je bohaté na flavonoidy (rutin, quercetin), kyselinu kávovou, saponiny a třísloviny. Tyto látky kofein v nápoji doprovázejí, vážou se na něj slabými interakcemi a zpomalují jeho vstřebávání. Právě díky tomu popisují konzumenti účinek mate jako plynulejší a méně „nervózní“.
Polyfenoly, saponiny a melanoidiny
Polyfenoly v mate působí antioxidačně a zároveň ovlivňují biologickou dostupnost kofeinu. Rutin a quercetin jsou látky, které zpomalují jeho uvolňování a prodlužují účinek. Specifickou skupinou látek v mate jsou saponiny – glykosidické sloučeniny, které dodávají nápoji charakteristickou hořkost a pěnivost, ale zároveň prokazují pozitivní účinky na imunitní systém a hladinu cholesterolu v krvi. V kávě se saponiny prakticky nevyskytují. Naopak káva obsahuje melanoidiny, vysokomolekulární produkty Maillardovy reakce vznikající při pražení. Tyto látky ovlivňují chuť i barvu kávy a mají vlastní antioxidační kapacitu. Z hlediska chemie tedy stojí proti sobě dva odlišné chemické komplexy – polyfenolicko-saponinová matrice mate a melanoidinovo-chlorogenová matrice kávy.
Co se děje v našem organismu
Po vypití kávy dochází k rychlému vstřebávání kofeinu tenkým střevem a maximálních koncentrací v krvi dosahuje již během 30–60 minut. Účinek je proto prudký a krátkodobý, odpovídající italskému stylu „rychlého espressa“. Yerba mate naopak působí pozvolna, protože třísloviny a polyfenoly zpomalují uvolňování kofeinu a jeho průchod střevní stěnou. Konzumenti pak popisují energii z mate jako stabilnější bez výrazného kolísání a následného „crashe“. Tato rozdílná dynamika je zásadním faktorem, proč se oba nápoje pijí odlišným způsobem a v jiných společenských kontextech.
Synergie bioaktivních látek
Velký význam má tedy to, s jakými dalšími látkami kofein v nápoji působí. V čaji je to L-theanin, který navozuje uvolněný, ale soustředěný stav. V maté hrají tuto roli polyfenoly a saponiny s protizánětlivými, antioxidačními a imunomodulačními účinky. Díky nim je stimulace jemnější a méně spojená s nervozitou a bušením srdce. V kávě žádný přirozený „balancující partner“ kofeinu není a proto bývá účinek ostřejší, přesto že samozřejmě záleží na dávce a citlivosti jedince.
Strava a vstřebávání kofeinu
Na rychlost vstřebávání kofeinu v našem těle má mimo jiné vliv i to, zda pijeme kávu nebo mate nalačno či s jídlem. Kofein je lipofilní molekula, která se vstřebává velmi rychle, pokud je žaludek prázdný. Jakmile ale kávu doprovází snídaně bohatá na tuky, bílkoviny a vlákninu, proces vstřebávání se zpomalí a účinek je pozvolnější. Přidání mléka nebo rostlinného nápoje má podobný efekt – kasein a tuky interagují s polyfenoly a kofeinem a snižují rychlost jejich vstřebávání.
I proto působí latte jemněji než čisté espresso – a to nejen chuťově.
Kulturní rozdíly v konzumaci
Způsob, jakým se káva a mate pijí, je kulturně podmíněný a má přímý vliv na to, jak účinek kofeinu vnímáme. V Evropě je běžné espresso, které vypijeme během několika minut – účinek kofeinu nastoupí téměř okamžitě. V Jižní Americe je yerba mate spojeno se sdílením kalabasy v kruhu přátel. Tento rituál podporuje pomalé, dlouhodobé popíjení, které odpovídá pozvolnému uvolňování kofeinu. Kulturní kontext tak odráží farmakokinetické rozdíly obou nápojů.
Zdravotní přínosy a rizika
Káva i yerba mate jsou bohatým zdrojem antioxidantů a přinášejí řadu benefitů, zejména snížení rizika civilizačních onemocnění, jako je diabetes 2. typu či neurodegenerativní poruchy. Káva navíc podle studií prospívá játrům a zlepšuje metabolismus glukózy. Yerba mate díky saponinům a polyfenolům snižuje hladinu cholesterolu v krvi a zlepšuje imunitní odpověď organismu. Stejně jako přínosy, liší se i zdravotní rizika konzumace obou nápojů. U kávy se jedná především o nadměrnou konzumaci spojenou s nervozitou a poruchami spánku, u mate pak tradiční pití velmi horkého nápoje, které může zvyšovat riziko karcinomu jícnu.
Data a čísla
Obsah kofeinu se značně liší podle způsobu přípravy. Espresso (30 ml) obsahuje průměrně 60–80 mg kofeinu, zatímco šálek filtrované kávy (200 ml) 80–120 mg. Yerba mate připravené tradičně do kalabasy (50 g sušených listů zalitých horkou vodou) může obsahovat 70–150 mg kofeinu, přičemž díky postupnému zalévání se kofein uvolňuje dlouhodobě. Antioxidační kapacita maté je srovnatelná s kávou, ale díky rozdílnému složení polyfenolů se účinek na organismus liší.
Závěrem
Ať už sáhnete po šálku kávy nebo kalabase s yerba mate, vždy jde o víc než jen kofein. Oba nápoje přinášejí povzbuzení, i když každý trochu jiným způsobem – káva rychle a intenzivně, mate pozvolna a stabilně. Rozdíl účinku nespočívá v samotné molekule, ale v prostředí, v němž se kofein nachází, a také v kulturních zvycích, které se s pitím těchto nápojů pojí. Zatímco espresso bývá krátkým okamžikem energie, mate je symbolem sdílení a dlouhodobého soustředění. Znalost těchto odlišností nám umožňuje lépe si vybrat, kdy sáhnout po kávě a kdy po mate – podle toho, zda potřebujeme rychlý start, nebo spíše plynulý tok energie během dne.
Autorem úvodní fotky je Vasiliy a Soc Nang.
