V žebříčku antioxidantů je silně napřed oproti jakýmkoliv jiným potravinám a nápojům. S odstupem za ní najdeme borůvky, hořkou čokoládu, brusinky, kapustu, zelený čaj, jahody, batáty, pšenici či hrozny. Pro srovnání uveďme, že dva šálky kávy se v počtu antioxidantů rovnají hrsti borůvek nebo čtvrt tabulce čokolády.
Proč potřebujeme antioxidanty?
Protože v našem těle pomáhají neutralizovat škodlivé volné radikály, které se vytváří při metabolických reakcích. Volné radikály vznikají jako vedlejší produkt při okysličování a látkové výměně. Jsou to atomy nebo skupiny atomů s jedním elektronem navíc, které se navazují na další atomy a těm berou jeden jejich elektron. Tím i tyto atomy mění na volné radikály. Jsou tedy silně reaktivní a spouštějí řetězovou reakci.
Volné radikály poškozují buňky a mohou přispívat ke vzniku velmi závažných onemocnění, mezi které patří třeba i rakovina. Proti škodlivým radikálům bojují právě antioxidanty, které se na ně navážou a zneutralizují je. Buňky mohou být vlivem oxidačního stresu nejen poškozeny, ale také úplně usmrceny. Může totiž dojít k závažnému poškození některých důležitých molekul, bez kterých buňka nepřežije.
Antioxidanty chrání buňky před zničením. To dělají několika způsoby. Pomáhají opravovat poškozené molekuly, chytají těžké kovy v našem těle, aby se nemohly tvořit další volné radikály a posílají je močí pryč z těla. Zvládnou se dokonce připojit k DNA a vytvořit jim ochranou bariéru proti reakcím volných radikálů.
Volné radikály a antioxidanty by měly být v rovnováze. Některé volné radikály totiž plní funkce, které jsou důležité pro přežití organismu. Třeba buňky imunitního systému je využívají k zabíjení bakterií, které vyvolávají infekční onemocnění. Reaktivní volné radikály také pomáhají k otěhotnění. Oslabují buněčnou stěnu a umožňují spermiím snadnější průchod. Když počet volných radikálů překročí počet antioxidantů, tedy když je naše antioxidační ochrana nedostatečná, vzniká v těle oxidační stres.
Co je to oxidační stres?
Je to proces, který v lidském těle způsobuje spousty nežádaných situací. Často vzniká příčinou nezdravého životního stylu. Projevuje se třeba u lidí se sedavým zaměstnáním a nedostatkem pohybu, u alkoholiků a kuřáků, u těch, kteří konzumují velké množství léků nebo naopak malé množství ovoce a zeleniny.
Ke vzniku volných radikálů, a tedy i oxidačního stresu, přispívá také znečištěné prostředí, toxiny a škodlivé látky v potravě, vysoká hladina cukru v krvi, nadměrné sluneční nebo jiné záření nebo infekce.
Projevy a důsledky
Oxidační stres se projevuje nedostatkem energie, skleslostí, únavou nebo vizuálními změnami pleti, jako jsou pigmentové skvrny, vrásky, záněty nebo abnormální pružnosti kůže. Kvůli tomu je spojován s takzvaným předčasným stárnutím. V pleti se při vystavení oxidačnímu stresu snižuje tvorba a aktivita některých kožních buněk, což vede k narušení kožní bariéry. Pleť je bledá, křehká a vypadá nepřirozeně staře. Určitě jste se už někdy setkali s pleťovými krémy s vysokým obsahem antioxidantů, které mají těmto problémům zabránit. Mimo stárnutí kůže způsobuje oxidační stres také řadu závažných onemocnění: deprese, Parkinsonovu nemoc, Alzheimerovu nemoc, srdeční selhání či infarkt a spoustu dalších.
Jak předejít oxidačnímu stresu?
Vznik volných radikálů nelze zcela eliminovat, musíme se tedy bránit podporou vzniku antioxidantů, které je zneutralizují. Ideálním receptem je dodržování vyvážené stravy. Antioxidantů je velké množství a mají různé účinky. Strava, bohatá na různé zdroje těchto zabíječů volných radikálů zajistí tělu dostatečnou ochranu. Antioxidanty v kávě a potravinách jsou však až druhotným zdrojem jejich příjmu. Naše tělo si přirozeně nějaké vyrábí, to ale neznamená, že je dobré podcenit jejich doplňování ve stravě.
Co z toho všeho vyplývá? No přece to, co vždycky – pijte kávu! Káva je lék. Jako každý lék má také své negativní účinky, není pro všechny a všeho moc škodí, to všechno víme. V debatě o oxidačním stresu je však káva jednoznačně na naší straně.
