Dobře mě poslouchejte, co vám tu chci říct.
Jako by to bylo teprve minulé léto, co jsme kolektivně nadávali na matchu jako na ten bláznivý rybník zelených aromatických a chuťových tónů. Byl to (a možná stále je, jen jsme vůči tomu otupěli) obrovský trend, u kterého si snad i ten nejzarytější kávový maniak – koukám na tebe, Dritane – sáhl na své dno a vyzkoušel doušek lahodné matchy.
Některým to zachutnalo a zůstali u matchy jako u trochu povolnějšího dárce kofeinu. Některým to zachutnalo, ale zjistili, že je to dražší než káva, a znovu si zvykli na ranní rituál filtru ze zrn více originů. A některým to nezachutnalo vůbec a stali se zarytými „hejtry“ této zelené pochutiny. Na trhu se ale objevila se další barvička jemného prášku. Po moučkovém cukru a matche přichází hojicha. Upražený zelený čaj (většinou z bancha, sencha nebo kukicha), praží se při mírně nižších stupních, než je tomu u kávy – a to mezi 150–200 °C v bubnové nebo podobné pražičce. Je pomletá na stejně jemný prášek jako matcha, nicméně se nikdy s trendovostí tolik nesetkala.
Jak vznikla?
Hojicha je trochu takový ten recept alias „zachraňme zbytky z ledničky“. Japonská čajová kultura sahá až do 7.–8. století, kdy se na ostrov přivezly první čajovníky z Číny. Poptávka po japonském čaji, samozřejmě hlavně v Japonsku, silně rostla. Vyvíjely se nové techniky a technologie zpracování čaje, agrikultura se intenzivně točila kolem pěstování čaje a také se zvýšenou produkcí rostla potřeba strojového sběru. Při něm (oproti ručnímu) dochází k vyšší produkci nežádoucích, porušených nebo méně kvalitních částeček (mj. stonky a větvičky), které se později musely přetřizovat.
Japonsko kvůli tomu, že je to malý ostrov a je na něm pouze limitovaná produkce, dbá na redukování zbytečného odpadu. A tak ve 20. letech minulého století jeden obchodník s čajem dostal nápad tady tyhle částečky alespoň nějak využít a upražil je. Ukázalo se, že ten čaj vlastně chutná dobře a voilà – první hojicha byla na světě. Zpočátku šlo hlavně o celé lístky, později se začala také mlít.
A jaké jsou její výhody?
Celou dobu ji tu přirovnávám k matche, ale její první výhoda (nebo nevýhoda, záleží) je její odlišná chuť – oproti matche je mnohem více zemitá, kakaková a oříšková. Neprojevuje v sobě žádná „zelená“ aromata.
Když někomu nechutná matcha, řekne, že voní jako mořská řasa. Když někomu nechutná hojicha, řekne, že voní jako nori.
Velkou výhodou hojichy je její nízký obsah kofeinu. Díky pražení se z jemného zeleného čaje většina kofeinu dostane ven a nechává zhruba pouhých 7–20 mg kofeinu v šálku, což je 10–15× méně než 150ml batch brew.
Obsahuje L-theanine, který pomáhá uklidnit mysl. L-theanine my, co trajdáme po festivalech nebo se připravujeme na soutěže do pozdních večerních hodin, známe jako „anti-kofein“.
Při pražení se také zredukují přírodní čajové taniny a kyseliny, a je tedy o něco šetrnější na žaludek. Hojicha je také bohatá na pyrazin, který pomáhá krevnímu oběhu a termoregulaci organismu.
Jak se pije?
Tohle bude asi dost moderní pohled na věc. Hojicha se dnes konzumuje hlavně v podobě prášku. Dnešní rychlá doba si vyžaduje rychlé vykvedlání prášku s vodou. A druhak možnost spojit hojichu s mlékem do latte nebo ultra mango passion fruit semi skim oat foam iced hojicha latte s opečeným zkaramelizovaným cukříkem nahoře à la crème brûlée.
To je pro fanoušky přidávání příspěvků na Instagram a nevolí pít kofein úplné nebe.
Můj oblíbený způsob konzumování hojichy je v kombinaci s tonikem. Je potřeba tonik, který je méně hořký a více citrusový nebo fresh. Obě složky tak zkombinují kvalitní hořkost a tonik ji dodá příjemnou svěžest.
Vymění v kavárnách matchu?
Můžeme mít pocit, že se hojicha dere na poličky kaváren více než matcha. Ten osud bych ale neviděl nijak černě (pokud jste fandové matchi). Myslím si, že nepůjde o výměnu ale o obohacení. Matcha je rozhodně ten více trendy drink a myslím, že se to ani nezmění – pro většinu populace chutná lépe a také vypadá fakt lákavě!
Hojicha má oproti matche ale velkou výhodu a tím je nárok na kvalitu. Zatímco matcha vyžaduje to nejlepší z nejlepšího každé sklizně, hojicha si vystačí s něčím, co je dobré a lze to hezky upražit. Teoreticky svět může vyprodukovat mnohem více obstojné hojichy než matchy – ale i tam se s dnešních obrovským dopitem po matchi s kvalitou mírně hýbe, popřípadě hledají nové originy, které by dobrou matchu produkovaly také.
A to je pro dnešek vše, přátelé.
Zdroj titulního obrázku: hojichaya.com
