„Nemluv na mě, ještě jsem neměl/a kafe.“ Tohle ultimátum pravděpodobně všichni dobře známe. Možná od svých blízkých, možná jsme to my sami, kdo ráno bez svého šálku nehne ani prstem. Kde končí ranní nabručenost a začíná závislost?
Není droga jako droga. Kávu přece nemůžeme srovnávat s vysoce návykovými opiáty nebo silnými psychedeliky. Kofein je dnes jednou z nejužívanějších látek na světě. Dává to smysl; je společensky naprosto akceptovatelný, legální a dostupný na každém rohu. To však nic nemění na jeho chemické realitě. Kofein totiž, stejně jako každá jiná návyková látka, dokáže v našem těle nenápadně vybudovat psychickou i fyzickou závislost prostřednictvím změn v mozku.
Jak to kofein dělá?
V mozku každého z nás se během dne hromadí látka, která signalizuje únavu – adenosin. Ten se naváže na adenosinový receptor, který má tvar přímo pro molekulu adenosinu. Jakmile se spojí, adenosin vyšle do mozku zprávu, že je tělo unavené. Kofein tento proces blokuje. Molekula kofeinu má téměř identický tvar jako ta adenosinová, a proto je pro něj možné zaujmout místo v adenosinových receptorech. Zpráva o únavě se tedy neodešle, přestože bychom ji měli cítit.
Mozek se však tomuto automaticky brání. Jsou-li jeho únavové senzory blokovány, vytváří nové a nové receptory (upregulace) a na ty je potřeba víc a víc kofeinu. Navýšením počtu adenosinových receptorů v mozku vzniká závislost – kofein mění chod centrální nervové soustavy: zrychluje tep, zvyšuje bdělost a ovlivňuje vyplavování dopaminu (dopamin je neurotransmiter/přenašeč nervových vzruchů, který v mozku zajišťuje komunikaci mezi neurony, vyvolává pocity radosti a motivace, a je klíčový pro regulaci emocí, soustředění, učení i koordinaci pohybů).
Když kofein vysadíte, všechny staré i nové spánkové receptory se zaplaví adenosinem, což způsobuje pocit extrémní únavy, podráždění, zhoršení koncentrace a výkyvy nálad. Časté jsou také fyzické příznaky jako bolest hlavy, myalgie (bolest svalů), nebo tělesné vyčerpání.
Kofeinová závislost
Vysazení kofeinu je klinicky uznávaný stav. Diagnóza se určuje na základě příznaků projevených během 12 až 24 hodin po snížení příjmu kofeinu. Maximální závažnost abstinenčních příznaků lze určit někdy mezi 20 až 51 hodinami po vysazení. Pro zbavení se kofeinové nebo jakékoli jiné závislosti je dobré jít na to postupně, abychom tělo ušetřili šoku.
Symptomatická léčba zdůrazňuje důležitost dostatečné hydratace – voda pomáhá odplavovat metabolity a zmírňuje tlak v hlavě. Naopak dehydratace může kofeinovou bolest hlavy až zněkolikanásobit. V rámci systematické léčby se doporučuje používat analgetika, jako je ibuprofen nebo paracetamol. Ta však od bolesti pomohou jen krátkodobě. Pokud je nutná rychlá úleva, součástí léčby může být i cílené znovuzavedení malého množství kofeinu. Příznaky obvykle spontánně vymizí poněkolika dnech. Lékaři by měli po celou dobu pacienta ujišťovat, že abstinenční příznaky jsou dočasné, a podporovat konzistentní spánek a stravování pacienta.
Moc kofeinu?
Jak závislosti předejít?
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v roce 2015 stanovil limity pro bezpečný příjem kofeinu. Toto stanovisko zůstává i po deseti letech standardem a nebylo vyvráceno. Pro zdravé dospělé lidi ve věku od 18 do 65 let EFSA doporučuje 400 mg kofeinu denně – to je zhruba 5,7 mg na 1 kg tělesné váhy. Takové množství není pro tělo škodlivé, ani když je požito méně než 2 hodiny před intenzivním tělesným cvičením.
Dávky jsou jiné pro těhotné a kojící ženy, ty musí být opatrnější kvůli pomalejšímu odbourávání kofeinu, a především kvůli možnému negativnímu vlivu na plod. Dávka 200 mg za den nemá na vývoj plodu ani kojené dítě negativní vliv.
V případě nadužívání kofeinu v těhotenství se dítě může narodit s už vyvinutými abstinenčními příznaky. Není to sice tak časté jako u alkoholu nebo nikotinu, ale stává se to. Abstinenční syndrom u novorozenců je obvykle krátkodobý, tělo miminka se s ním popere do několika dnů.
Novorozené dítě odbourá kofein až 20× pomaleji než dospělý člověk.
Dětem do věku 18 let ESFA bezpečný limit pouze konzervativně odhadla, protože neexistoval dostatek studií, které by se důsledky kofeinu u mládeže zabývaly. Výpočty ukázaly, že bezpečný limit je zhruba 3 mg kofeinu na 1 kg tělesné váhy.
Pojďme si pro lepší představu říct, kolik mg kofeinu je běžně obsaženo v konkrétních nápojích:
Filtrovaná káva (200 ml): ~ 90 mg
Espresso (60 ml): 80 ~ mg
Černý čaj: (220 ml): ~ 50 mg
Energetický nápoj (250 ml): ~ 80 mg
Coca-Cola (355 ml): ~ 40 mg
Hranice bezpečnosti a vzniku závislosti je u kofeinu velmi odlišná. Fyzickou závislost si lze vypěstovat již při dávce 100 mg denně.
Víc kávy, prosím
Abychom to zakončili na veselé notě, pojďme si na závěr připomenout ty pozitivní kofeinové dopady. Desetitisíce studií prokázaly, že pravidelné pití kávy snižuje riziko rozvoje Parkinsonovy choroby o 80 %, riziko rakoviny tlustého střeva o 20 %, riziko vzniku cirhózy o 80 % a riziko vzniků žlučových kamenů o 50 %
