Zpracovatelé kávy přišli s ambiciózní myšlenkou – přeměnit kávový odpad ve stavební materiál. Cesta k vytvoření toho správného materiálu nebyla lehká, ale nakonec se vědcům povedlo přivést na svět úplně novou hmotu, která je směsí kávového odpadu a recyklovaného PVC.
Tento nový projekt pomáhá životnímu prostředí. Je skutečně velmi ekologický, protože jeden kilogram hmoty vzniklé smícháním PVC a kávového odpadu znamená ušetřený kilogram stavebního dřeva. Dřevo dokáže totiž plně nahradit.
– podnikatel Andres Franco
Kávové domky pomáhají ke zlepšení nejen ekologické, ale i sociální situace. Asi 35 % obyvatel Kolumbie žije v chudobě, nejistota bydlení je v zemi velkým problémem.
WPC (Wooden Plastic Composite) se běžně vyrábí ze dřeva a plastu. Tzv. dřevoplast je tedy směs organického materiálu a plastu. Kolumbijské WPC je smíšenina kávového bioodpadu a recyklovaného plastu. Tyto dva materiály mají podobné využití, ale mechanické vlastnosti, životnost a odolnost závisí na konkrétní výrobní technologii a surovinách. Cestu k výrobě kávového stavebního materiálu popsal profesor Jorge Medina.
„Nemáme tu lesy určené na těžbu dřeva, jako mají v jiných zemích. Máme ale spoustu bioodpadu z pěstování a výroby kávy. Proto jsme na odpad soustředili pozornost a zkoumali jsme jeho nejrůznější druhy. Až pak jsme se rozhodovali, co bude technicky nejvhodnější surovinou pro náš projekt. Posoudili jsme také cenu a dostupnost a kávový odpad nakonec zvítězil.”
Domky jsou to prosté, ale nerozeznatelné od klasických dřevěných, které najdeme po celé Latinské Americe. Jejich obyvatelé mají elektřinu i tekoucí vodu. Konstrukce obydlí je stabilní, což vyhovuje místním klimatickým podmínkám, především v období dešťů, kdy v Kolumbii hrozí sesuvy půdy. I kdyby se však domek zhroutil, jeho lehký stavební materiál tvoří pro obyvatele mnohem menší riziko než klasická dřevostavba.
Výhodou kávových domků je také jejich dostupnost. V roce 2010 stál vybavený domek kolem 7,5 tisíce dolarů (150 000 Kč), dnes jeho základní varianta bez vybavení stojí 4,5 tisíce dolarů (97 000 Kč). Sady na postavení domku jsou skladné a lehce se převezou do odlehlých a těžko přístupných oblastí. Sada se dá převážet třeba lodí, vrtulníkem nebo na hřbetě osla. Konstrukce domku většinou nezabere ani týden. Z WPC se vyrobí panely, které do sebe hezky zapadají jako kostičky LEGA.
V současnosti se výrobě tiny domků věnuje firma Woodpecker WPC se sídlem v Bogotě. Zákazníci si mohou vybrat z pěti různých druhů obydlí, od 15 po 60 metrů čtverečních. Největší model už ani není považován za tiny house, ale za standardní dům. Jeho cena činí necelého půl milionu korun.
- Zaujal vás článek? Přečtěte si také: Farmář není chudý venkovan, který v nás hledá spásu
Woodpecker WPC postavila za dobu svého působení asi 3000 domků a 20 škol. Významně pomohla třeba během fáze obnovy po hurikánu Jóta v roce 2020. Ten zasáhl ostrov Providencia, na kterém Kolumbie částečně leží. Zhruba 98 % povrchu ostrova bylo zničeno. Firma tehdy dodala prefabrikované domky, které se povedlo vystavit za pět dní.
V rámci jedné z nedávných kampaní bylo v kolumbijském regionu Upper Guajira postaveno 680 domů přizpůsobených klimatickým podmínkám pro domorodou komunitu Wayuu. Tento region trpí dopady klimatických změn a v posledních letech byl zdevastován suchem.
Kávové domky nejsou jen ukázkou technologické inovace, ale i důkazem, že udržitelnost a sociální odpovědnost mohou jít ruku v ruce. Tisíce lidí díky nim našly domov. Možná si to málo uvědomujeme, ale mít střechu nad hlavou opravdu není samozřejmost. Jsem ráda, že kromě vědců, ekologů, všemožných vystudovaných hlav, které s problémy světa dennodenně soupeří, mohla tentokrát pomoct i naše milovaná káva.
