Krátká odpověď – ano, ale…
Krátká odpověď zní ano – káva patří mezi nápoje, které způsobují tzv. extrinzické zabarvení zubů. To znamená, že barví jejich povrch, nikoli hluboké struktury skloviny. Zároveň ale platí, že intenzita zabarvení není univerzální a závisí na celé řadě faktorů. Rozhodující roli hraje chemické složení konkrétní kávy, stupeň pražení, délka kontaktu se zubem, přítomnost slin, kvalita ústní hygieny i individuální struktura povrchu skloviny. Věda tedy neříká jen prosté „ano“, ale dodává k tomu důležité „záleží na kontextu“.
Jak se zabarvení měří?
Abychom se vyhnuli subjektivnímu hodnocení typu „zdá se mi to tmavší“, používají vědci objektivní měření barvy pomocí spektrofotometrie. Změna barvy se vyjadřuje číslem, které ukazuje, jak velký je barevný rozdíl před a po kontaktu s kávou. Čím vyšší číslo, tím větší barevná změna nastala. Jinými slovy, zabarvení není jen pocit – je objektivně měřitelné.
Kdo za to může?
Na první pohled se může zdát, že za zbarvením zubů stojí jednoduše tmavá barva nápoje. Ve skutečnosti je celý proces mnohem zajímavější. Nejde totiž o to, že by se zuby „obarvily kávou“ podobně jako bílé tričko polité espressem. Za vším stojí chemie, která probíhá mezi látkami obsaženými v kávě, slinami a povrchem zubní skloviny.
Káva obsahuje velké množství polyfenolů, mezi nimi především chlorogenové kyseliny. Právě tyto látky mají schopnost vázat se na bílkoviny přítomné ve slinách a vytvářet tmavší komplexy, které se postupně usazují na povrchu zubů. Zpočátku jde jen o tenkou vrstvičku, ale při pravidelném pití kávy se může vrstva pigmentů postupně hromadit a způsobovat typické žlutohnědé zabarvení.
Procesu navíc nahrává i samotná kyselost kávy. Přestože není zdaleka tak kyselá jako některé limonády nebo ovocné džusy, její pH se obvykle pohybuje mezi 4–5. Takové prostředí může povrch skloviny mírně změkčit a zvýšit jeho mikroskopickou drsnost. A čím drsnější povrch, tím snáze se na něj pigmenty zachytávají.
Jinými slovy – kyselost kávy nejprve připraví scénu, ve které hrají hlavní roli její pigmenty.
Záleží na druhu kávy?
Překvapivě ano. Ne všechny kávy mají stejný potenciál zuby zabarvovat.
Významnou roli hraje obsah chlorogenových kyselin a dalších polyfenolů. Arabika jich často obsahuje více než robusta, a navíc bývá kyselejší. Právě tato kombinace může vést k intenzivnějšímu ukládání pigmentů na povrch zubů. Proto některé arabiky zanechávají výraznější zbarvení než robusta, přestože robusta bývá chuťově drsnější a hořčí.
Ještě zajímavější je situace u instantní kávy. Ta často obsahuje vysoké množství rozpustných fenolických látek, takže patří mezi nápoje s největším potenciálem vytvářet skvrny na zubech. Z pohledu estetiky tak nemusí být instantní káva zrovna nejlepší kamarád vašeho úsměvu.
Horká káva barví víc než ledová
Pokud si myslíte, že cold brew je pro zuby šetrnější jen díky nižší kyselosti, nejste daleko od polopravdy. Teplota totiž ovlivňuje, jak snadno se pigmenty dostávají do kontaktu se sklovinou.
V horkém nápoji jsou barvicí látky rozpustnější a pohyblivější. Snáze se dostávají na povrch zubu a rychleji se vážou na bílkoviny ve slinách. Proto má horká filtrovaná káva nebo espresso větší tendenci zanechávat skvrny než ledová káva či cold brew.
Neznamená to, že by ledová káva zuby nebarvila vůbec. Jen k tomu obvykle dochází pomaleji.
Způsob přípravy
Každá metoda přípravy vytváří trochu jiný chemický koktejl. Při delší extrakci, typické například pro překapávanou kávu, se do nápoje uvolňuje více chlorogenových kyselin a dalších fenolických látek. Podobně i espresso díky vysokému tlaku extrahuje široké spektrum látek, které mohou přispívat k tvorbě pigmentových usazenin.
Rozdíly nejsou dramatické, ale existují. Obecně lze říct, že čím více polyfenolů a tříslovin se do šálku dostane, tím větší je potenciál pro zabarvení zubů. A nyní dobrá zpráva pro milovníky cappuccina! Pokud si kávu nejraději dopřáváte s mlékem, váš úsměv vám možná poděkuje.
Mléčné bílkoviny dokážou část polyfenolů navázat ještě v samotném nápoji. Jinými slovy, některé pigmenty se „zaměstnají“ už v šálku a na zuby se jich dostane méně. Mléko navíc částečně tlumí kyselost nápoje, takže sklovina není vystavena tak výraznému kyselému prostředí.
Proto cappuccino, flat white nebo latte obvykle zanechávají méně výrazné zabarvení než stejně velký šálek černé kávy.
A co pražení?
Mohlo by se zdát, že čím tmavší káva, tím tmavší budou i zuby. Realita je ale složitější.
Během pražení dochází k rozkladu chlorogenových kyselin a současně vznikají nové barevné látky, například melanoidiny. Výsledné zabarvování zubů tak není dáno pouze tmavostí zrna, ale především rovnováhou mezi původními polyfenoly, nově vzniklými pigmenty a kyselostí nápoje.
Právě proto někdy barví více středně pražená káva než velmi tmavě pražená. Neexistuje tedy jednoduché pravidlo typu „čím tmavší pražení, tím větší fleky“.
Dá se tomu zabránit?
Úplně ne. Pokud pijete kávu pravidelně, určité zabarvení se časem objeví téměř vždy. Dobrou zprávou ale je, že většina těchto skvrn vzniká na povrchu zubu a lze je odstranit profesionální dentální hygienou.
Pomoci může také zapíjení kávy vodou, kratší kontakt nápoje se zuby nebo volba mléčných kávových nápojů. Ačkoli se může zdát, že největším nepřítelem bílého úsměvu je tmavá barva kávy, ve skutečnosti za většinou skvrn stojí neviditelné molekuly chlorogenových kyselin, polyfenolů a dalších látek, které v šálku běžně ani nevnímáme.
Stejně jako mnoho jiných věcí ve světě kávy je tedy i zbarvení zubů především otázkou chemie.
Tak tedy – přestat pít kávu?
Na základě současných vědeckých poznatků není důvod demonizovat kávu. Ano, způsobuje extrinzické zabarvení zubů. Tento efekt je měřitelný, chemicky vysvětlitelný a opakovaně potvrzený laboratorními studiemi. Zároveň ale nejde o nevratné strukturální poškození.
Káva je komplexní nápoj s řadou biologicky aktivních látek, jejichž účinky dle mého názoru přesahují estetickou otázku barvy zubů. Pokud je konzumována s rozumem a doplněna adekvátní ústní hygienou, není nutné ji vnímat jako nepřítele úsměvu.
Možná tedy nejde o otázku „káva nebo bílé zuby“, ale spíše o hledání rovnováhy. A stejně jako u mnoha jiných věcí v oblasti výživy a zdraví platí, že kontext je důležitější než jednoduché černobílé soudy.
