Coffeeast Bukurešť: rumunský festival, kde káva spojuje východ i západ

Objevte bukurešťský kávový festival Coffeeast. Jaké kavárny dominují rumunské scéně? A jak se liší kávová kultura v Bukurešti od té české? Přinášíme reportáž z místa, kde káva teprve začíná psát svůj příběh.
coffeeast a česko-slovenský tým

Jelikož pracuji u importérek z Chicas Industry, mám to štěstí, že se čas od času dostanu do kávových hotspotů, o kterých jsem dosud neměl ani ponětí. To je případ letošního ročníku rumunského festivalu Coffeeast, akce oslavující kávu na východě Evropy. Ten se odehrál teprve podruhé, a sice ve dnech 4.–6. dubna. Člověk by možná čekal, že Bukurešť nemá co nabídnout a že je tam jen a jen bída. No… ne tak docela. 

Co bylo na festivalu Coffeeast k vidění? 

V rámci festivalu probíhaly baristické soutěže Great East Cup, ve kterých jste mohli soutěžit buď jako baristický tým, nebo jako jednotlivci. Festival nebyl jenom o kávě, i když ta zde hrála samozřejmě prim. Festival nabízel dvě části zaměřené výhradně na kávu – tzv. coffee villages –, ovšem krom těch tu byly také celé koutky zaměřené na další jídlo a pochutiny (např. řemeslná piva, čokoládu, ovocné nápoje, čaje, sušenky a pečivo), gastronomické výrobky (kelímky, konvičky, kávovary, mlýnky a další) i negastronomické produkty (šperky, umění, oblečení). To své si tu tak našel každý. Coffeeast i proto vítal nejen kávové odborníky a domácí baristy, ale i lidi kávou zcela nepolíbené. 

V sekci kávových stánků byla výrazná česká a slovenská kávová scéna. Krom nás jste zde měli možnost navštívit také pražírny DoubleshotFathers, ze sousedního státu pak pražírny jako GoriffeeSpojka Roastery. Vedle nás u importérů z The Coffee Quest obsluhoval návštěvníky Jonáš Moravec, kterého můžete znát z podcastové dvojice tvořené ještě Tomem Taussigem. O kolegy „od nás“ tedy nebyla nouze a bylo hezké, jak jsme se vzájemně podporovali a návštěvníky si zvali navzájem na cuppingy. 

Z nekávových subjektů mě zaujal stánek Kofi Ti, místních výrobců limonád. Pan majitel mi dal ochutnat jejich nabídku skrz naskrz a musím uznat, že lepší toniky jsem snad neměl. Zastavit jsem se musel i u svého oblíbeného Prana Chaie, kde mě za pultíkem překvapila slečna z Česka. 

Co se týče kávové scény Rumunska, musím uznat, že zde výrazně dominuje značka Coffeenativ, která má pod palcem téměř monopolní pražírnu Origo coffee, již najdete prakticky v každé místní kavárně. Po rozhovorech s místními se dozvídáme, že právě Origo zde otevřelo svět výběrové kávy, tudíž jsou v pozici, v níž byli u nás v Česku před lety např. La Bohème Café nebo Doubleshot. Že jde o kávové guru bylo vidět i na jejich dvojnásobně velkém stánku, krom toho jde o spoluorganizátory celého festivalu, takže se nelze jejich všudypřítomnosti příliš divit. 

Další místní pražírny mimo Origo coffee jsou ovšem v evropském prostoru také známé – jde např. o Sloane, Meron, Mabó nebo třeba Vitruvian. Poslední zmínění měli na stánku k ochutnání příjemné brazilské kávy. 

Přechutnání Rumunska v Brně

Od každé z těchto pražíren jsme si vyžádali vzorek jejich káv a rozhodli se po příjezdu do Brna provést rumunský cupping. Musím říct, že mě Rumunsko velmi mile překvapilo. Některé rumunské pražírny možná budete i znát – např. jména jako Mabó, Meron, Sloan, Arusha a již zmíněné Origo. Právě jejich kávy byly během našeho cuppingu ty nejlepší. Mabó nás potěšilo nejvíc a vyhodnotili jsme ho jako nejlepší kávu na stole – příjemné tóny smetany a mixu lesních jahod a malin vytvářely pocit, že jíte jahodový pohár. Káva od Meronu byla vyvážená a plná, velmi komplexní a chutná. Sloan ve vás zase probudili nostalgii na rumové pralinky nebo karamelizované oříšky. Arusha nabízela tóny příjemně vyváženého ovocného čaje nebo nanuku s příchutí lesní směsi. Origo bylo šťavnaté a plné červeného bobulovitého ovoce.

Vzorky jsme dostali také od pražíren jako byl Dose, od nichž jsme ochutnali moc příjemný omniroast Etiopie, Presco a jejich anaerobně-naturální Etiopii, Olivo, jenž podporují malé farmáře především z Kolumbie, Guido, kteří nabídli originální zpracování kávových třešní, nebo třeba Dropshot s krásnými balíčky.

Chtěli byste kávy ochutnat? Jelikož nám stále nějaké kafčo zbylo, rozhodli jsme se spojit s kavárnou Buchta B a uspořádat v Brně cupping rumunských káv. Všichni, kdo čtete tento článek, jste tak srdečně zváni na cupping 24. dubna!

Kávy z Rumunska na cuppingu.

Bukurešťské ulice a kavárny v nich

Bukurešťská scenérie na vás zanechá opravdu intenzivní dojem. Před odjezdem jsem si toto město představoval zhruba následovně: oprýskané neudržované budovy, klimatizace provizorně přivrtané pod okny na fasádách domu, neuspořádaná elektroinstalace na sloupech, toulavé kočky, spousta jihovýchodních bister a lidé ve starých automobilech, zběsile na sebe troubící na pětiproudovém kruháči. Přesně takový je Bukurešť! Krom uvedených reálií je zde také nadbytek obchodů s erotickým vybavením, indické butiky, second handy a největší reklamní smog, který jsem snad kdy viděl.

Řeknu vám, člověk si uvědomí, jak to máme v Česku vlastně krásné a upravené, až v momentě, kdy vidí něco horšího. Může se zdát, že bych vám cestu sem nedoporučil, nicméně je to přesně naopak! I přes tyto nedostatky na vás Bukurešť dýchne svým kouzlem. Občas máte pocit, že jste v Turecku, jindy zase, že jste v nějakém přímořském letovisku v Řecku či Chorvatsku, z toho jste najednou zase na relativně moderní pražské ulici. Moje kolegyně Terezka, která má procestovanou Kolumbii, dokonce řekla, že Bukurešť je takovým předstupněm Bogoty – taková Kolumbie level 0,5. Přesto se cenově pohybuje velmi podobně jako Česko.

Kavárenství zde teprve vstupuje do fáze, ve které bylo v Česku před 3–5 lety. Výběrové kavárny tu naleznete (společně s těmi, které proklamují, že jsou výběrové, ačkoli na mlýnku mají komoditní kávy), Rumuni jako takoví jsou zatím stále hodně espressoví (u nás se tento trend přesunul už do filtrovaných káv), a proto mívají běžně v nabídce i tripple espresso, které u nás najdete vzácně. Batch brew tu ještě není zdaleka prosazený a teprve teď se zde začínají dělat výběrové kapsle. Kavárny a espresso bary, které tu otevírají, se nesou v atmosféře berlínské a severské interiérové architektury, která u nás úřadovala rovněž hlavně pár let dozadu.

Chcete-li se tak octnout v poněkud chaotické kultuře našich 90. let s kávou na úrovni roku 2020, je Rumunsko to pravé ořechové pro vás. Já jsem si tento nostalgický návrat neskutečně užil a děkuji za každou krásnou vzpomínku z tohoto výletu.

Sdílejte

dobrovolnická akce
Když káva opravdu zahřeje. Reportáž z dobrovolnické akce

To nejlepší ze světa kávy jednou za měsíc do mailu? Přihlaste se k odběru!

This field is for validation purposes and should be left unchanged.

Další články

zelená káva
Zrnka pod lupou. Jak green grading určuje osud kávy?
Green grading je první drsný filtr kvality zelené kávy. Sleduje velikost, vodní aktivitu, hustotu, barvu...
balíčky kávy
Kávové obaly. Co bychom na nich měli najít?
Kávový obal by nám měl nabídnout informace o kávě, podle kterých se dokážeme rozhodnout o její koupi....
Návrh bez názvu
Poločas rozpadu. Jak dlouho naše tělo odbourává kofein?
Káva je pro většinu z nás malý každodenní rituál. Ta chvíle, kdy si sedneme, nadechneme se a svět se...
sůl v espressu
Špetka soli v kávě: chuťový hack, nebo slepá ulička?
Myšlenka přidat do kávy sůl zní na první dobrou jako provokace. Káva má být hořká, sladká, kyselá, komplexní...