Jelikož pracuji u importérek z Chicas Industry, mám to štěstí, že se čas od času dostanu do kávových hotspotů, o kterých jsem dosud neměl ani ponětí. To je případ letošního ročníku rumunského festivalu Coffeeast, akce oslavující kávu na východě Evropy. Ten se odehrál teprve podruhé, a sice ve dnech 4.–6. dubna. Člověk by možná čekal, že Bukurešť nemá co nabídnout a že je tam jen a jen bída. No… ne tak docela.
Co bylo na festivalu Coffeeast k vidění?
V rámci festivalu probíhaly baristické soutěže Great East Cup, ve kterých jste mohli soutěžit buď jako baristický tým, nebo jako jednotlivci. Festival nebyl jenom o kávě, i když ta zde hrála samozřejmě prim. Festival nabízel dvě části zaměřené výhradně na kávu – tzv. coffee villages –, ovšem krom těch tu byly také celé koutky zaměřené na další jídlo a pochutiny (např. řemeslná piva, čokoládu, ovocné nápoje, čaje, sušenky a pečivo), gastronomické výrobky (kelímky, konvičky, kávovary, mlýnky a další) i negastronomické produkty (šperky, umění, oblečení). To své si tu tak našel každý. Coffeeast i proto vítal nejen kávové odborníky a domácí baristy, ale i lidi kávou zcela nepolíbené.
V sekci kávových stánků byla výrazná česká a slovenská kávová scéna. Krom nás jste zde měli možnost navštívit také pražírny Doubleshot a Fathers, ze sousedního státu pak pražírny jako Goriffee a Spojka Roastery. Vedle nás u importérů z The Coffee Quest obsluhoval návštěvníky Jonáš Moravec, kterého můžete znát z podcastové dvojice tvořené ještě Tomem Taussigem. O kolegy „od nás“ tedy nebyla nouze a bylo hezké, jak jsme se vzájemně podporovali a návštěvníky si zvali navzájem na cuppingy.
Z nekávových subjektů mě zaujal stánek Kofi Ti, místních výrobců limonád. Pan majitel mi dal ochutnat jejich nabídku skrz naskrz a musím uznat, že lepší toniky jsem snad neměl. Zastavit jsem se musel i u svého oblíbeného Prana Chaie, kde mě za pultíkem překvapila slečna z Česka.
Co se týče kávové scény Rumunska, musím uznat, že zde výrazně dominuje značka Coffeenativ, která má pod palcem téměř monopolní pražírnu Origo coffee, již najdete prakticky v každé místní kavárně. Po rozhovorech s místními se dozvídáme, že právě Origo zde otevřelo svět výběrové kávy, tudíž jsou v pozici, v níž byli u nás v Česku před lety např. La Bohème Café nebo Doubleshot. Že jde o kávové guru bylo vidět i na jejich dvojnásobně velkém stánku, krom toho jde o spoluorganizátory celého festivalu, takže se nelze jejich všudypřítomnosti příliš divit.
Další místní pražírny mimo Origo coffee jsou ovšem v evropském prostoru také známé – jde např. o Sloane, Meron, Mabó nebo třeba Vitruvian. Poslední zmínění měli na stánku k ochutnání příjemné brazilské kávy.
Přechutnání Rumunska v Brně
Od každé z těchto pražíren jsme si vyžádali vzorek jejich káv a rozhodli se po příjezdu do Brna provést rumunský cupping. Musím říct, že mě Rumunsko velmi mile překvapilo. Některé rumunské pražírny možná budete i znát – např. jména jako Mabó, Meron, Sloan, Arusha a již zmíněné Origo. Právě jejich kávy byly během našeho cuppingu ty nejlepší. Mabó nás potěšilo nejvíc a vyhodnotili jsme ho jako nejlepší kávu na stole – příjemné tóny smetany a mixu lesních jahod a malin vytvářely pocit, že jíte jahodový pohár. Káva od Meronu byla vyvážená a plná, velmi komplexní a chutná. Sloan ve vás zase probudili nostalgii na rumové pralinky nebo karamelizované oříšky. Arusha nabízela tóny příjemně vyváženého ovocného čaje nebo nanuku s příchutí lesní směsi. Origo bylo šťavnaté a plné červeného bobulovitého ovoce.
Vzorky jsme dostali také od pražíren jako byl Dose, od nichž jsme ochutnali moc příjemný omniroast Etiopie, Presco a jejich anaerobně-naturální Etiopii, Olivo, jenž podporují malé farmáře především z Kolumbie, Guido, kteří nabídli originální zpracování kávových třešní, nebo třeba Dropshot s krásnými balíčky.
Chtěli byste kávy ochutnat? Jelikož nám stále nějaké kafčo zbylo, rozhodli jsme se spojit s kavárnou Buchta B a uspořádat v Brně cupping rumunských káv. Všichni, kdo čtete tento článek, jste tak srdečně zváni na cupping 24. dubna!
Bukurešťské ulice a kavárny v nich
Bukurešťská scenérie na vás zanechá opravdu intenzivní dojem. Před odjezdem jsem si toto město představoval zhruba následovně: oprýskané neudržované budovy, klimatizace provizorně přivrtané pod okny na fasádách domu, neuspořádaná elektroinstalace na sloupech, toulavé kočky, spousta jihovýchodních bister a lidé ve starých automobilech, zběsile na sebe troubící na pětiproudovém kruháči. Přesně takový je Bukurešť! Krom uvedených reálií je zde také nadbytek obchodů s erotickým vybavením, indické butiky, second handy a největší reklamní smog, který jsem snad kdy viděl.
Řeknu vám, člověk si uvědomí, jak to máme v Česku vlastně krásné a upravené, až v momentě, kdy vidí něco horšího. Může se zdát, že bych vám cestu sem nedoporučil, nicméně je to přesně naopak! I přes tyto nedostatky na vás Bukurešť dýchne svým kouzlem. Občas máte pocit, že jste v Turecku, jindy zase, že jste v nějakém přímořském letovisku v Řecku či Chorvatsku, z toho jste najednou zase na relativně moderní pražské ulici. Moje kolegyně Terezka, která má procestovanou Kolumbii, dokonce řekla, že Bukurešť je takovým předstupněm Bogoty – taková Kolumbie level 0,5. Přesto se cenově pohybuje velmi podobně jako Česko.
Kavárenství zde teprve vstupuje do fáze, ve které bylo v Česku před 3–5 lety. Výběrové kavárny tu naleznete (společně s těmi, které proklamují, že jsou výběrové, ačkoli na mlýnku mají komoditní kávy), Rumuni jako takoví jsou zatím stále hodně espressoví (u nás se tento trend přesunul už do filtrovaných káv), a proto mívají běžně v nabídce i tripple espresso, které u nás najdete vzácně. Batch brew tu ještě není zdaleka prosazený a teprve teď se zde začínají dělat výběrové kapsle. Kavárny a espresso bary, které tu otevírají, se nesou v atmosféře berlínské a severské interiérové architektury, která u nás úřadovala rovněž hlavně pár let dozadu.
Chcete-li se tak octnout v poněkud chaotické kultuře našich 90. let s kávou na úrovni roku 2020, je Rumunsko to pravé ořechové pro vás. Já jsem si tento nostalgický návrat neskutečně užil a děkuji za každou krásnou vzpomínku z tohoto výletu.
