Káva, která nekončí v šálku, ale stává se z ní nábytek

Lucie Bulová · 2026-10-14

Co kdyby kávová sedlina nebyla odpadem, ale začátkem něčeho nového? Zjistěte, jak se z použité kávy stává materiál pro nábytek, interiéry i designové kousky.

Co se stane s kávou ve chvíli, kdy dopijeme poslední doušek? Většinou zůstane v šálku jen prázdná pěna nebo na dně kávová sedlina, která putuje do odpadu. Jenže právě ta může být začátkem úplně nového příběhu. Z kávového odpadu dnes vznikají materiály pro nábytek, pracovní desky, interiéry nebo designové objekty.

Káva nás provází každodenním životem. Ráno nás probouzí, během pracovního dne nabízí krátkou pauzu a u šálku kávy se často potkáváme s rodinou, přáteli nebo kolegy. Málokdy ale přemýšlíme o tom, co se děje s tím, co po vypití kávy zůstane

A přitom právě použitá kávová sedlina představuje zajímavou surovinu. Vývojáři a designéři ji začali kombinovat s dalšími materiály a hledat způsoby, jak z ní vytvořit pevné kompozity. Výsledkem nejsou jen hrnky nebo drobné předměty. Káva se dostává také do světa nábytku a interiérového designu.

A někdy je opravdu těžké na první pohled poznat, že se díváme na materiál, který ještě před chvílí mohl skončit v koši.

Od šálku k nábytkové desce

Jedním z důvodů, proč je kávová sedlina pro vývoj nových materiálů zajímavá, je její složení. Obsahuje mimo jiné i oleje, lignin a celulózu. Právě tyto vlastnosti ji předurčují k využití v kompozitních materiálech.

Nejde přitom o to jednoduše usušit sedlinu, nasypat ji do formy a vyrobit z ní stůl. V praxi vznikají různé receptury, ve kterých se kávový odpad kombinuje s pojivy, biopolymery, pryskyřicemi, dřevními materiály nebo recyklovanými plasty.

Výsledkem mohou být desky, které se dále opracovávají podobně jako jiné materiály používané v nábytkářství. A právě tady se otevírá zajímavá cesta: od odpadu z kavárny k materiálu, který může být součástí skutečného interiéru.

CoPHEE Board: když se kávová sedlina stane součástí interiéru

Velmi konkrétním příkladem je řecký CoPHEE Board™, který vyvinula společnost PHEE. Jde o kompozitní deskový materiál vyráběný z použitých espresso kávových sedlin. Výrobce ho uvádí pro využití v nábytku, interiérové architektuře a dalších produktových aplikacích.

Materiál má charakteristickou tmavě hnědou barvu a přirozeně strukturovaný povrch. Podle údajů výrobce obsahuje 55 % certifikovaného bio-based obsahu a je bez BPA a formaldehydu.

A nezůstává jen u laboratorního vzorku.

V roce 2023 vznikl v řeckém Coffee Island interiér, jehož součástí je zakřivený barový pult právě z CoPHEE Board. Zajímavé na celém projektu je, že materiál pochází z kávových sedlin a samotný výrobek se následně nachází přímo v prostředí kavárny. Káva se tak v určitém smyslu vrací zpět tam, kde její příběh začal.

PHEE svůj přístup vystihuje poměrně jednoduše:

„Spotřebitelský kávový odpad proměněný v hodnotné materiály pro architekturu, nábytek a výrobky.“

PHEE

A právě v tom spočívá podstata cirkulárního přístupu. Nejde jen o to vyrobit „něco z odpadu“. Smyslem je dát použitému materiálu další užitečný život.

Londýnský experiment: That's Caffeine

Podobnou cestou se vydal také britský designér Atticus Durnell. Jeho projekt That's Caffeine pracuje přímo s použitou kávovou sedlinou a hledá její využití v produktovém a interiérovém designu.

Durnell ze svého materiálu navrhl například lampy, obklady a další interiérové prvky. Už v původních podkladech se objevují také stoly a další dekorativní předměty.

Zajímavý je například jeho That's Caffeine Floor Lamp. Na první pohled působí jako minimalistický designový výrobek. Její tmavá základna ale vznikla právě z materiálu na bázi použitých kávových sedlin.

Káva tak nemusí být jen součástí kuchyně. Může se objevit v obývacím pokoji, pracovně nebo kavárně – tentokrát nikoli v hrnku, ale třeba v podobě lampy.

Káva jako součást nábytkových desek

Další cestu ukazuje projekt Matek™, který vzniká z odpadu z produkce kávy, pilin a recyklovaného plastu, případně plastové alternativy. Materiál vyvinula společnost Mater a jeho vlastnosti umožňují zpracování technikami používanými v nábytkářském průmyslu.

Tady je zajímavé především propojení několika druhů odpadu. Kávový odpad se nepotkává pouze s jedním pojivem, ale s dřevním odpadem a recyklovaným plastem. Výsledný materiál má výraznou strukturu a vzhled připomínající kámen, terrazzo nebo jiný kompozit.

V roce 2026 se Matek stal také základem projektu Project Materia × Mater, v němž s materiálem pracovalo devět umělců a designérů. Vznikly z něj mimo jiné stoly, židle, skulpturální objekty nebo další interiérové prvky.

Je to hezký příklad toho, jak se mění naše představa o tom, co je „odpad“. Ještě nedávno bychom kávové slupky, piliny nebo plast vnímali jako tři různé problémy. Tady se z nich stává jeden nový materiál.

Nábytek přímo z kávového odpadu

Vývoj jde ještě dál. Nejde už jen o experimentální materiály pro designové výstavy.

Například Nestlé dnes používá pro své samoobslužné nábytkové jednotky Nescafé panely vytvořené ze 70 % plastového odpadu z vlastního provozu a 30 % použitých kávových sedlin. Podle společnosti už bylo v provozu více než 200 těchto jednotek.

To je možná ještě zajímavější než jednotlivý designový prototyp. Kávový odpad zde není pouze zajímavou myšlenkou pro výstavu. Stává se součástí výrobku, který je skutečně používán v běžném provozu.

A co český nábytek?

V českém prostředí je využití kávové sedliny zatím vidět spíše u menších produktů a experimentálních projektů. Jedním z nich je zlínská značka Kave, která využívá sedlinu pro výrobu obuvi.

Český projekt Coffee!Up pak pracuje s myšlenkou širšího cirkulárního systému, ve kterém může mít kávový odpad několik různých využití – od kosmetických olejů přes biopaliva až po pigmenty, designové produkty nebo hnojiva.

To ukazuje ještě jednu důležitou věc. Kávová sedlina nemusí mít pouze jeden „správný“ druh druhého života. Záleží na tom, jaké technologie jsou k dispozici a jaký výrobek z ní chceme vytvořit.

Je nábytek z kávy opravdu ekologičtější?

Tady je dobré trochu ubrat na nadšení a podívat se na věc realisticky.

Samotný fakt, že výrobek obsahuje kávovou sedlinu, ještě automaticky neznamená, že je ekologičtější než každý jiný výrobek na trhu. Důležité je, s čím je sedlina smíchána, odkud pochází, jak se materiál vyrábí, jak dlouho výrobek vydrží a co se s ním stane na konci jeho životnosti.

Právě proto jsou důležité konkrétní materiálové údaje. CoPHEE Board například uvádí své složení a technické vlastnosti, zatímco Matek pracuje s kombinací kávových slupek, pilin a recyklovaných materiálů.

Udržitelnost tedy není jen hnědá barva materiálu a hezký příběh o kávě. Je to celý životní cyklus výrobku.

Když odpad dostane nový význam

Z šálku se může stát barový pult. Z použité sedliny nábytková deska. Z dalšího odpadu lampa nebo designový objekt.

A možná právě tím se mění náš pohled na samotný odpad. Ne jako na něco, čeho se potřebujeme zbavit, ale jako na surovinu, která ještě nemusí mít svůj příběh u konce.

Julian Lechner, zakladatel Kaffeeform, který stojí za jedním z nejznámějších projektů využití kávového odpadu, to v rozhovoru shrnul slovy:

„Doufáme, že náš kávový materiál v budoucnu nahradí co největší množství plastů.“

Je otázkou, kam až se podobné materiály skutečně dostanou. Jedno je ale jisté: káva už dávno není jen nápoj.

Je surovinou, barvivem, zdrojem vláken, součástí kompozitních materiálů – a stále častěji také součástí nábytku a interiéru.

A tak až příště dopijete svůj šálek, možná se na kávovou sedlinu na dně podíváte trochu jinak.

Protože její příběh možná právě začíná.