Nejčastější způsob přípravy turka, je na lógr do hrníčku, kde se káva extrahuje až do posledního doušku a občas ten lógr někdo i vyjídá lžičkou (nic nesmí přijít na zmar). Tento způsob ovšem nemá daleko k originální přípravě, nad kterou by dnešní člověk, zvyklý na výběrové kávy ohrnul nos. V poušti však u ohně s příběhy má i tato příprava svoje kouzlo.
Klasicky je džezva připravována spíše z kávy upražené na hliněné desce přímo před samotnou přípravou. Zrno tu skutečně nikdo nepřebírá a tak do hmoždíře, nikoliv do mlýnku, přijde opravdu všechno. Nadrcená káva se pak zalije vodou přidá se hromada cukru a postaví se na oheň. Výsledek je po pár převaření naléván do kulíšků velikosti našeho malého panáka.
V Saudské Arábii se káva nasype do konve, přidá se šafrán a pak se to celé vaří klidně celý den (informace z první ruky). Jen se dolévá voda a postupně se z konvice upíjí káva. Doslazuje se opět mohutně cukrem, protože cukr je energie a tu je potřeba v poušti opravdu hodně.
Jenže co náš civilizovaný svět? A příprava této klasické kávy? Džezva je naprosto variabilní příprava a z výběrové kávy se dá pomocí této nádobky vytáhnout káva naprosto neuvěřitelná.
Jedna z možností je nasypat 9 gramů výběrové kávy na 100ml vody do džezvy. Káva musí být namleta najemno. Jak říkám v pražírnách, až tak že kameny škrtají o sebe. Pak přidáte opravdu jen špetku cukru a postavíte na mírný plamen. Vodu musíte ohřívat opravdu pomalu až do prvního vzkypění a to může být až 6 minut. Pak sundáme z ohně nebo zdroje tepla. Zkušenost (až to párkrát zkusíte) vás naučí podle vůně poznat, že máte hotovo. Často nemusí ani dojít ke klasickému na 3x.
Já třeba z Etiopie Kochere vytáhl spíše než kávu rybízový džus.
Další z možností je přelít kávu po prvním vzkypění přes klasický filter. S chutí kávy to také udělá svoje. Každopádně se nebojte experimentu. Džezva je totiž nástroj, který k tomu přímo navádí.
Jarda Tenzo Krátký
Za poskytnutí dripu a kávy Kenya Kirikyaga (od farmáře Samuela Macharia) děkujeme kikafe.cz